Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to dnes ráno předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.
Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad. Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.
Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.
Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.
Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů... Jsem spokojený s touto dohodou," citovala agentura Reuters dnešní vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.
Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem, jehož země patří v této pandemii k nepostiženějším zemí. "Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná," vyčetl Conte Ruttemu na summitu jeho nezlomný postoj.
Conte dnes dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže "silně a účinně" čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země výrazně největšími příjemci prostředků z fondu obnovy.
"Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám. Španělsko získá zhruba 140 miliard eur, což odpovídá 11 % HDP země, uvádí EUROEFE.es.
Za "historickou" označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. "Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.
Babiš: Summit byl pro ČR úspěchem, plán reforem předloží rychle
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Novinářům to dnes na závěr pět dní trvajícího summitu EU řekl český premiér Andrej Babiš, podle něhož se proti dosavadnímu rozpočtu zvýší pružnost převodů peněz mezi fondy, což je pro ČR klíčové.
"Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost," prohlásil po maratonském jednání Babiš. Díky tomu, že se státníci shodli na parametrech bezprecedentního fondu, si Česko v období let 2021 až 2027 polepší proti končícímu sedmiletému období o téměř čtyři miliardy eur. V rámci budoucího rozpočtu dostane 27 miliard eur, z fondu bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy. Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.
Zda si Česko vybere i svůj podíl z balíku úvěrů, bude podle premiéra záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí.
Podle Babiše je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb.
Vláda podle premiéra co nejdříve předloží Evropské komisi plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky.
"Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví," vyjmenoval některé z priorit Babiš.
Spokojené Polsko/Neliberální Slovinsko?
Polský premiér Mateusz Morawiecki je podle webu EurActiv s výsledkem rozpočtového summitu spokojen. Polsko si přijde na 125 miliard eur na dotacích a 34 miliard eur v půjčkách. „Evropa potřebuje finanční injekci. Společná práce Visegrádské skupiny vedla k našemu úspěchu,“ uvedl premiér.
Spokojený je i přesto, že výsledný kompromis počítá s podmínkou dodržování vlády práva pro čerpání unijních peněz. „Mechanismus bude muset stvrdit Evropská rada. Evropská rada - to je tam jasně napsáno - je jednomyslnost. Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu V4, k ničemu nedojde,“ řekl na tiskové konferenci.
Podle textu výsledné dohody bude mechanismus teprve představen a potenciální sankce pak budou státy schvalovat kvalifikovanou většinou, jak potvrdil na tiskové konferenci šéf summitů Charles Michel. „Evropská rada by se měla k záležitosti rychle vrátit,“ dodává dohoda lídrů, jednomyslné hlasování ale text nezmiňuje.
Maďarsko trvalo do poslední chvíle na tom, aby rozdělení prostředků z evropského fondu obnovy na respektování vlády práva v členských zemích nezáviselo. V tom ho podpořilo Polsko, ale zároveň také slovinský premiér Janez Janša. Podle diplomata Romana Kirna se jedná o zásadní změnu ve směřování slovinské zahraniční politiky, napsal také web EurActiv.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, The Capitals/EurActiv)