Proč nám tohle profesoři ekonomie tají?

Podle některých názorů je zvýšený prodej rtěnek a make-upů medvědím signálem. Proč? Protože lidé se v době, kdy čelí ekonomickým problémům, snaží nějak potěšit. A dámy tak prý zvýšeně činí snahou se zkrášlit. Vážnější ekonomické úvahy nechme tento týden stranou, v pondělí jsem začal ekonomickými vtipy, dnes bych rád navázal zmínkou o několika nevšedních ekonomických a finančních indikátorech.

Indikátory cyklické

Rtěnky by tedy byly typickým cyklickým indikátorem a čtenář možná slyšel o řadě dalších: O tom, že čím více lidí pracuje na Wall Street, o to větší je bublina na trzích. Že podle dívky na obalu Sports Illustrated Swimsuit Edition se pozná, jak si povedou akcie. Možná ale nenarazil na indikátor kojenecké vyrážky. Podle něj se rodiče v době ekonomického útlumu a vyšší nezaměstnanosti snaží prodloužit dobu, po kterou nechají svým dětem pleny. Prostě aby ušetřili. A to se následně projeví vyššími prodeji krémů proti vyrážce.

V odborném tisku a tlači se také můžeme dočíst, že v recesi prý stoupají prodeje dámských bot s vysokým podpatkem. Bývá to vysvětlováno tím, že lidé se v těžší době snaží o nějakou formu úniku a ten nachází i ve větších módních výstřelcích. V podstatě tedy stejný mechanismus jako u rtěnek. A podobné to bude s počtem plastických operací, které prý také v nižším počtu indikují ekonomické problémy.

Zatím se tyto cyklické indikátory pojily spíše se ženami, ale najdeme i něco o mužích. Ti prý v době ekonomického útlumu nosí užší kravaty a nosí je častěji, během oživení se zase barvy kravat vyjasňují. Například ve Velké Británii v roce 2007 podle Business Insider prudce vzrostl počet prodaných kravat, protože muži se snažili svým zaměstnavatelům dát najevo svůj zájem o práci. A ekonomické problémy se prý dají poznat i podle toho, že řemeslníci začínají volat nazpátek těm, kteří se jim nedovolali.

Našli bychom toho ještě více, ale i kdyby dříve něco z toho fungovalo, moderní technologie nás přece jen posílají trochu jinam. Ukázal to letošní rok, kdy nás pandemie dotlačila k tomu používat řadu netradičních indikátorů, souvisejících například s mobilitou. Výše uvedené je tedy tak či onak spíše závanem historie.

Indikátor strukturální, ale ne pro puritány

Vedle popsaných indikátorů, které by měly ukazovat v jaké části cyklu se ekonomika nachází, můžeme narazit na nevšední indikátory dlouhodobého ekonomického rozvoje. Jednomu z nich se kdysi věnovali na univerzitě v Helsinkách, kde zjistili, že existuje obrácený „U“ vztah mezi délkou pánského pohlaví a ekonomickou aktivitou. Vědci to vysvětlují tak, že ona délka souvisí s množstvím testosteronu a ten zase s ochotou riskovat. Ta by pak měla škodit jak v příliš malých, tak v příliš velkých dávkách. Výsledkem je pak ono obrácené „U“. Pokud čtenáře toto nepobavilo (snad ani nepohoršilo), tak jej určitě pobaví následující graf, který ukazuje, jak bylo ono (obrácené) „U“ konkrétně odvozeno:

Zdroj: Univerzity of Helsinki

V prvním grafu jsou použita data týkající se ekonomické aktivity z roku 1985, ale co když nalezneme něco významnějšího v případě, že se zaměříme ne na úroveň produktu, ale jeho růst? Vědci z Finska se věnovali i tomu. Výsledkem je druhý graf, který bere do úvahy změnu produktu mezi lety 1960 – 1985. Další interpretaci a možné teorie již nechám na čtenářovi jako zábavu pro volné dny na počátku nového roku. Já se jen ptám: Proč ve většině učebnic ekonomie najdeme třeba Solow-Swanův růstový model, ale tohle nikde?

Zdroj: Univerzity of Helsinki