V roce 2009 přišel prezident Obama s fiskální stimulací, která odpovídala asi 40 % tehdejší produkční mezery. Tedy rozdílu mezi skutečným produktem a tím, jaký byl potenciál celé americké ekonomiky. Bidenova vláda nyní počítá s plánem, který by měl odpovídat asi trojnásobku současné produkční mezery. Takže měřeno relativně k velikosti „ekonomického problému“, je současný plán mnohem větší než to, s čím přišla Obamova vláda. Pro Bloomberg Markets to uvedl známý ekonom a bývalý ministr financí Lawrence H. Summers. Gillian Tett z Financial Times zase hovořila o vysoké inflaci jako o šedé labuti.
V roce 2008 a 2009 bylo podle ekonoma na fiskální rovině „učiněno příliš málo“, současný plán je zase hodně veliký. Mezi nejdůležitější součásti podle ekonoma patří podpora místním vládám, ale pokud by se nakonec plán uskutečnil tak, jak je nyní navrhován, způsobil by přehřátí americké ekonomiky. Summers k tomu dodal, že nejdůležitější nyní je, zda se rozvine diskuse o tom, že by vláda měla dělat více pro ty, kteří nyní nejvíce strádají. K tomu je ale třeba pozorně sledovat ekonomiku. Pokud by schválení stimulace trvalo 3 – 4 měsíce, byla by to dlouhá doba, ale na druhou stranu je již schválená stimulace také významná.
Summers se dříve vyjadřoval skepticky k tomu, že by lidé měli dostat od vlády 2 000 dolarů podpory. Nyní se hovoří o 1 400 dolarech, ekonom míní, že ani to není „atraktivní využití veřejných peněz“, v úvahu je ale třeba vzít i fakt, že navrhovaný fiskální balíček se snaží více pomáhat chudším částem společnosti. Necílená pomoc ale může omezit prostor pro produktivní investice. Summers byl na závěr tázán na názor na bitcoin. Odpověděl, že nebude predikovat jeho vývoj v následujících měsících, ale je zřejmé, že „některým institucím se líbí“. Ekonom tak míní, že „tahle věc zřejmě nezkolabuje“, lidé se k němu budou obracet stále více a jelikož jde o aktivum s fixní nabídkou, ceny půjdou nahoru.
A co inflace?
Gillian Tett z Financial Times hovořila na Bloomberg Markets o inflaci. Ta je nyní utlumená kvůli nízkému ekonomickému růstu. Pokud ale přijde vlna fiskální stimulace, v další části roku se růst může zvednout a objevit se mohou problémy na nabídkové straně ekonomiky a následně i růst inflace. K tomu je možné, že dojde k obratu či alespoň k útlumu síly některých strukturálních a globálně působících faktorů, které v posledních letech držely inflaci nízko.
Tett také v souvislosti s inflací zmínila změnu ve strategii Fedu. Dříve se investoři spoléhali na to, že pokud se inflace zvedne k 2 %, Fed politiku utáhne tak, aby nedošlo k překročení jeho inflačního cíle. Nyní ale Fed svůj přístup změnil a hovoří o tom, že inflační cíl je symetrický a tudíž by mu měla odpovídat inflace průměrná. Takže po období nižší inflace by inflaci umožnil po nějaký čas cíl přestřelovat. Ve výsledku by mohla vzrůst i nervozita zahraničních investorů, kteří doposud nakupovali americká aktiva. Tett však zakončila s tím, že vysoká inflace má stále velmi nízkou pravděpodobnost, nejde sice o klasickou černou labuť, ale o labuť šedou.
Zdroj: Bloomberg Markets