Ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu tvrdí, že silný dolar již neslouží americkým zájmům, ovšem při přechodu na nový globální monetární systém je podle něj třeba opatrnosti. V jiném článku pak Smith přemítá o tom, jak by vypadala digitální měna z dílny americké centrální banky.
Silný dolar oslabuje
Smith líše, že americká vláda po dlouhou dobu sledovala politiku silného dolaru, což může znít na první poslech pozitivně. Jenže silný dolar má i negativní důsledky, protože například zdražuje americké exporty a tudíž oslabuje americké společnosti zaměřující se na vývozy. Silný dolar tak souvisí s dlouhodobými obchodními deficity Spojených států a poslední roky tyto deficity ještě narostly.
Podle ekonoma tak nastává posun v rétorice řady politiků a ekonomů. Například Janet Yellenová řekla, že sice nebude sledovat politiku slabého dolaru, ale silný dolar jejím cílem také není. A nový americký prezident Joe Biden si jako svého poradce vybral Breda Sethera, dlouholetého kritika zemí, které se snaží oslabovat kurz své měny k dolaru.
Pokud by se Spojené státy vydaly směrem k politice slabšího dolaru, nebylo by to poprvé – Smith připomíná osmdesátá léta, kdy se prohlubovaly americké obchodní deficity s Japonskem a Německem. Toto období zmíněnou politiku přineslo také. Jejím základem byla takzvaná Dohoda z hotelu Plaza, ale něco takového je nyní podle Smithe nepravděpodobné. Tehdy totiž jednaly Spojené státy s přátelskými zeměmi, ale nyní dosahují největších deficitů s Čínou, se kterou by dosažení podobné dohody bylo velmi nepravděpodobné.
Co by tedy mohly Spojené státy pro oslabení dolaru a snížení deficitů udělat? Smith poukazuje na to, že kurz dolaru tlačí nahoru jeho nákupy ze strany zahraničních centrálních bank, které jej používají jako rezervní měnu. Spojené státy by tak mohly použít stejnou strategii a nakupovat měny zahraniční, což by vyvolalo opačný efekt. Ekonom míní, že samo o sobě by to na výrazné oslabení dolaru asi nestačilo, ale signál by to byl významný. A k tomu by současnou pozici dolaru mohla oslabit větší diverzifikace měnových rizik ze strany zahraničních centrálních bank. Tedy nahrazování dolaru v jejich rozvahách jinými měnami.
Na co fedcoin?
Smith si také v jiném článku všímá toho, že někteří zástupci Fedu hovoří o možnosti vytvoření vlastní digitální měny. Ekonom míní, že takový „fedcoin“ by měl fungovat na jiném principu než třeba bitcoin. Podobné digitální měny totiž těží svou důvěryhodnost z náročného procesu těžby (takzvaný systém „proof of work“), která vyžaduje velké množství energie a počítačových kapacit. U Fedu a jeho digitální měny by nic takového nebylo nutné.
Fed by tak mohl vytvořit platební systém založený na digitálních penězích bez toho, aby používal náročné technologie, které stojí za soukromými digitálními měnami. Podmínkou je, aby lidé věřili, že jim jejich peníze neukradne. A podle Smithe by tato podmínka měla být naplněna jednoduše tím, že Fed je krást nemusí, protože on sám peníze vytváří.
Smith míní, že Fed by mohl vytvořit velmi levný systém založený na aplikaci, který by umožňoval provádění přímých plateb bez finančních prostředníků. Ohroženy by pak byly společnosti jako PayPal, Venmo, Stripe, a . Fed by ani nemusel generovat na této činnosti zisky, což by celou službu ještě více zlevňovalo. A konkuroval by tím i bankám, protože pro lidi by mohlo být jednodušší stáhnout si zmíněnou aplikaci a držet přes ni peníze než otevírat si účet u banky.
Ekonom svou úvahu uzavírá s tím, že platební transakce jsou možná zralé na to, aby je popsaným způsobem převzala vláda. V konečném důsledku by ale podle něj šlo o nacionalizaci jednoho odvětví a s tím mohou být vždy vážné problémy. Yellenová tak dělá dobře, když tvrdí, že je třeba celou věc ještě analyzovat.
Zdroj: Bloomberg