Po ECB a Fedu to budou také centrální banky ve střední Evropě, které budou muset zvážit, jak velkým problémem je pro ně inflace. Česko podobně jako značná část eurozóny čelí prudkému post-pandemickému zrychlení výrobních cen. Měď a základní kovy jsou meziročně dražší skoro o sto procent, ropa o více jak osmdesát, rychle zdražují velkoobchodní ceny elektřiny, energeticky náročné chemické produkty a samozřejmě paleta nedostatkových vstupů v čele s polovodiči. Výrobní inflace je nejvyšší za posledních deset let a postupně se přelévá do cen “na pultech”.
Je pravdou, že většina inflačních tlaků by měla být dočasná - půjde o to počkat, až pochroumaná post-pandemická nabídka dohoní rychle startující poptávku. To však platí pouze za předpokladu, že domácnosti a podniky jednoduše věří, že dnešní vysoká inflace bude jen dočasnou epizodou. Jinak by vyšší inflační očekávání mohla probublat do pravidelných mzdových vyjednávání nebo do preventivních inflačních přirážek, které by firmy začaly účtovat svým zákazníkům.
Stabilní a nízká inflační očekávání jsou přitom daleko více v ohrožení ve střední Evropě včetně Česka - v ekonomikách s nízkou mírou nezaměstnanosti, kde mají zaměstnanci silnější vyjednávací podmínky. Počet nezaměstnaných v Česku zůstal během pandemie nižší, než počet neobsazených míst. Řada podniků postrádá zejména pracovníky ze zahraničí. Přibližně pětina průmyslových a třetina stavebních podniků proto hlásí, že nedostatek pracovníků je hlavní problém. V souboji o “lidi” se pak jednoduše může stát, že vyšší inflace přeskočí do mzdových vyjednávání a zabydlí se v nich natrvalo.
Ve střední Evropě jsou trhy práce daleko více napjaté, a proto tamní centrální banky (včetně té české) budou pod větším tlakem. Zatímco v Polsku centrální banka zatím spíše váhá a na červnovém zasedání se jí příliš nechtělo měnit holubičí směr, česká ČNB a maďarská NBH v tomto týdnu pravděpodobně přistoupí k prvnímu post-pandemickému zvýšení sazeb. U ČNB přitom bude hodně důležitý i doprovodný komentář guvernéra, který do značné míry ovlivní i další sázky trhů.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna ještě plně nevstřebala šok z posledního zasedání Fedu. Stále platí, že náš pohled na korunu zůstává vesměs pozitivní a hlavním rizikem je globální inflace a reakce Fedu (popřípadě ECB) na ni. A to se v posledních dnech ukazuje naplno. Česká koruna po středečním zasedání Fedu oslabila až do blízkosti 25,59 EUR/CZK. V tomto týdnu sice teoreticky může akciím pomoci zasedání ČNB a první růst sazeb. Na druhou stranu, bez stabilizace padajících akcií a neřízeně posilujícího dolaru, lze těžko čekat ve střední Evropě obrat v chmurné náladě.
Zahraniční forex
Americká výnosová křivka začala od posledního (jestřábího) zasedání Fedu dramaticky zplošťovat, přičemž eurodolar se sesunul rychle dolů a nyní se již obchoduje pod hladinou 1,19.
Teorií, resp. hypotéz, proč se děje to, co se děje, je v tuto chvíli řada, přičemž nelze si nevšimnout znepokojivého nárůstu COVIDem nově nakažených ve Velké Británii - tedy v zemi, kde proočkování dosáhlo jedné z nejvyšších měr na světě.
Dnes by nám nicméně pomohli nahlédnout do kuchyně Fedu dva vlivní členové jeho vedení: Bullard a Williams.
Ropa a zlato
Ropa WTI chvílemi vypadala, že se v pátek vydá testovat pevnost mety 70 USD, s příchodem vlivu zámořských obchodníků se ale vyšvihla. Denní vypořádání proběhlo na 71,70 USD (+0,9 %). Zlato má za sebou týden, který si pravděpodobně za rámeček nedá. Páteční pokles ceny trojské unce na 1.770 USD (-0,2 %) propad navyšuje na 5,7 procent.