Nadcházející parlamentní volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie. Myslí si to ekonomové, které na fóru The European House - Ambrosetti oslovila televize CNBC. Někteří se také domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí už zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi.
"Nejsou to normální volby," poznamenal šéf Institutu Waltera Euckena Lars Feld. "Nemáme úřadujícího kandidáta, nemáme nikoho, kdo by obhajoval funkci, a proto mají všichni šanci stát se kancléřem," dodal. Současná kancléřka Angela Merkelová je ve funkci více než 15 let a znovu už nekandiduje. Volby se v Německu konají 26. září a průzkumy veřejného mínění žádný jednoznačný výsledek nenaznačují. Naopak se zdá, že potenciálních koalic by po volbách mohlo být více.
Na začátku předvolební kampaně se zdálo, že nástupce Merkelové Armin Laschet jako šéf konzervativní strany směřuje k tomu, aby se stal příštím kancléřem. Pak se ale na více frontách setkal s rostoucí konkurencí dalších kandidátů. Nejprve to bylo zvolení Annaleny Baerbockové jako kandidátky Zelených, později Olafa Scholze ze sociální demokracie (SPD), který je teď ministrem financí.
Nejnovější průzkumy ukazují, že teď by volby vyhrála Scholzova SPD se ziskem 24 procent odevzdaných hlasů, za ní by s 21 procenty byla konzervativní aliance CDU/CSU, zatímco Zelení by se 17 procenty skončili třetí. Političtí experti upozorňují, že vzhledem k nynějším preferencím lze uvažovat minimálně o třech různých vládních koalicích.
"Možná to teď také potrvá tři, čtyři nebo pět měsíců, protože budeme mít koalici tří stran a dát je dohromady nebude snadné," řekl Feld o povolebních vyjednáváních. Dodal, že až tento proces bude u konce, "budeme mít nového kancléře a znovu bude i stabilita".
Politická stabilita v Německu přitom není důležitá jen pro samotnou zemi, ale i pro širší Evropskou unii. Německo má v EU největší ekonomiku a má i značný vliv na politické směřování celého bloku 27 členských států.
"Má to rozhodně naprosto zásadní důležitost," řekl šéf ekonomického fóra The European House - Ambrosetti Valerio De Molli. "V německé vládě potřebujeme jednoznačnou stabilitu, aby pokročili a udrželi v Evropě tu dynamiku, která je teď velmi silná," dodal.
Německo bylo jednou z vůdčích sil v loňském rozhodnutí vydat společné evropské dluhopisy, a podpořit tak unii v krizi vyvolané pandemií. "Všichni si uvědomili tu ohromnou moc Evropy a Evropské komise, navzdory mnoha těm byrokratickým překážkám a těžkostem, které přetrvávají," připomněl De Molli okamžik, kdy se unie rozhodla pro společné dluhopisy. "Ten plán nazvaný Generation EU přišel s neuvěřitelnou rychlostí a v neuvěřitelných rozměrech," dodal.
Zmíněný plán, kterému se někdy říká Generation EU a někdy jen "koronadluhopisy", má na obnovu unijní ekonomiky pomoci zajistit až 800 miliard eur (20,3 bilionu Kč). S přidělováním peněz jednotlivým zemím už se začalo.
S myšlenkou společných dluhopisů napříč EU se vždy pojily kontroverze, skepticky se k nim stavějí hlavně konzervativnější státy, kterým se nechce podporovat ty velmi zadlužené. Váhavost ale nakonec převálcovala pandemie a její dopady na unijní ekonomiku. Vznik společných unijních dluhopisů pak přivedl mnoho lidí k otázce, zda jde o jednorázovou záležitost, anebo zda je EU připravena použít stejný postup i v budoucnu, bude-li to třeba.
"Když tady bude vláda v čele s Olafem Scholzem a v koalici se Zelenými a Levicí, pak je dost pravděpodobné, že tyto evropské 'koronadluhopisy' už zůstanou navždy a že budeme mít i delší dobu možnost vydávat státní dluhopisy na úrovni EU," domnívá se Feld. Jedním dechem ale dodal, že sami Němci si nemyslí, že by to bylo užitečné.