Silvestr a Nový rok svádí k různým anketám, které buď bilancují anebo se pokoušejí o lacinou prognostiku. Jedním z takových zamyšlení by mohlo být: jaké bylo (v roce 2021) a možná bude (v roce 2022) hlavní makroekonomické téma na globální úrovní? Kandidát pro vítězství v takové anketě by se přitom rýsoval celkem zřetelně a měl jméno: inflace. Přesněji řečeno - inflace v době pokračující epidemie.
Připomeňme, že po počáteční srážce s COVIDem byla intepretace makroekonomického vývoje celkem zřejmá: globální ekonomika čelí brutálnímu poptávkovému šoku, kdy skokový nárůst nezaměstnanosti měl přinést deflační tlaky. Tomu odpovídala i univerzální reakce tvůrců hospodářské politiky v podobě masivních poptávkových intervencí. S příchodem dalších vln pandemie se však interpretace toho, co se na makroúrovni dělo, začala dost zásadně měnit a ekonomové se zaměřili na stranu nabídky, která evidentně nestíhala. Začalo se mluvit o tzv. úzkých hrdlech na straně nabídky (viz nedostatek chipů či ucpané přístavy), které měly za pár měsíců či možná nějaký ten kvartál zmizet. Ale nestalo se a nabídka nestíhá poptávku i po roce, přičemž makroekonomická debata o inflaci sklouzla k tomu, že se vede boj o to, zda ji interpretovat jako jev dočasný či trvalý.
Proč se vede boj o výklad povahy inflace dnes v době šířícího se omicronu, který sice není tak smrtelný, ale zato je brutálně nakažlivý a posílá lidi do karantény (čti pracovní neschopnosti) po milionech? Na finančních trzích totiž nejde o to, jak vyhodnotí (současnou či jinou) inflační epizodu, ale jak ji budou interpretovat centrální banky. Nad obchodníky a investory totiž visí stále pravdivý slogan: “Don’t fight the Fed” (neboli nebojuj s Fedem alias americkou centrální bankou). Ten ve zkratce vyjadřuje varování, že o dané makroekonomické konstelaci si můžeš jako obchodník či investor myslet cokoliv (a můžeš mít i pravdu), ale pokud nebudeš delší dobu brát v úvahu to, co říkají a jak konají centrální banky, tak můžeš šeredně prodělat.
Aneb hodně štěstí v novém roce, ať nás ani omicron či vysoká inflace neskolí!
*** TRHY ***
Koruna
Koruna si na závěr roku připsala dalších deset haléřů k dobru a bude končit rok hluboko pod hranicí EUR/CZK 25,00. Atraktivní úrokový diferenciál stejně jako ve zbytku střední Evropy je nejdůležitějším argumentem k posilování domácí měny. Koruně navíc může pomáhat, že nová česká vláda se jeví fiskálně konzervativní, přičemž její postoj k nové covidové variantě (omicronu) je velmi pragmatický.
Zahraniční forex
Volatilita na eurodolarové trhu mezi svátky je stále minimální a měnový pár se pořád obchoduje v blízkosti hodnoty 1,13. Dolaru přitom nikterak nepomohl pokles nových žádostí o podporu v USA pod hranici 200 tisíc, což je nejen níže než v před-covidovém období, ale navíc tato hodnota avizuje velmi silná data z trhu práce za měsíc prosinec (payrolls zveřejněná příští pátek).
Akcie
Čtvrteční obchodní seance se držela v zaběhlém režimu z minulých dní. Index SPX 500 se i včera pohyboval téměř celý den kolem zelené nuly, nicméně směr závěru byl opačný. Sektory, které se při včerejším obchodním dni pohybovaly v zeleném teritoriu, byly komunikace (ATVI +0,49 %, T +0,57 %) a health sektor (PFE +1,42 %, MRNA +1,50 %). Jednoznačnými vítězi seance jsou čínské akcie kotované ve Spojených státech. Důvodem byl příslib čínské vlády, ve kterém například zmiňuje snížení některých sazeb daní z příjmu (BABA +9,72 %, BIDU +10,50 %, PDD +10,07 %). Jednotlivé indexy uzavřely následovně: Index Dow Jones Industrial Average oslabil o 0,2 % (36.398 b.), S&P 500 o 0,3 % (4.778 b.) a technologický Nasdaq Composite o 0,2 % (15.741 b.).