Víkendář: Sazby nahoru o více jak 4 procentní body?

Ekonomové Stephen G. Cecchetti a Kermit L. Schoenholtz se domnívají, že Fed by měl kvůli vysoké inflaci rychle jednat, tak, aby neztratil svou důvěryhodnost (viz Víkendář: Volcker neměl na počátku důvěru, i proto bylo snížení inflace sedmdesátých let tak bolestivé). Co by ale měl konkrétně dělat a proč? Ekonomové v první řadě poukazují na to, že predikce týkající se dalšího vývoje inflace jsou velmi nejisté, proto by měla být hlavní váha kladena na data, která z ekonomiky skutečně přicházejí. Velký význam by pak podle nich neměl být přikládán tomu, že podle dluhopisových trhů by vysoká inflace měla být přechodného rázu.

Fed „musí mít plán na rychlé a výrazné zvýšení sazeb“. Pro získání nějakého relevantního měřítka ekonomové ukazují následující graf, na kterém vidíme vývoj skutečných sazeb a sazeb odvozených na základě jednoduché verze Taylorova pravidla:

Sazby skutečné i ty odvozené na základě pravidla se drží relativně blízko sebe od poloviny osmdesátých let až do roku 2007. Na konci roku 2021 ale pravidlo implikovalo sazby ve výši kolem 7 % a ekonomové tvrdí, že i kdyby jádrová inflace klesla o 1 procentní bod, sazby by stále měly být u 5 %. Podle jejich názoru se pak na snížení současné inflace musí reálné sazby dostat do kladných čísel. Přesněji řečeno, měly by být alespoň o jeden procentní bod výš, než se nachází inflace.

Neposlalo by ale zvýšení sazeb o více než 4 procentní body americkou ekonomiku přímo do recese? Ekonomové se v odpovědi na tuto otázku vracejí k tomu, co ohledně vývoje během sedmdesátých a osmdesátých let tvrdí Sargent a Silber. Podle jejich názoru totiž Fed na počátku své snahy o snížení vysoké inflace sedmdesátých let neměl dostatečnou důvěru. Pokud by lidé skutečně věřili v jeho odhodlání inflaci snížit, nemusela by nastat recese na počátku osmdesátých let. Jinak řečeno, čím menší je důvěra v centrální banku, o to horší recese je.

Během recese let 1981–1982 klesl produkt o 2,5 %, nezaměstnanost vzrostla o 3,6 procentního bodu a inflace klesla o téměř 7 procentních bodů. Takový propad inflace byl podle ekonomů pro mnohé překvapením a k tomu dodávají, že pokud by se Fed těšil větší důvěře, nemuselo by k němu být potřeba ani zmíněné recese. Cecchetti a Schoenholtz tedy míní, že americká centrální banka může z tohoto historického vývoje čerpat poučení. To znamená, že by ve světle aktuálního vývoje inflace neměla váhat a měl by přijít razantní posun v monetární politice. Tak, aby si Fed zachoval svou důvěru, co se týče jeho odhodlání nenechat inflaci dlouhodobě na vysokých úrovních.

Ekonomové dodávají, že podle některých názorů by agresivní utažení monetární politiky dolehlo zejména na skupinu lidí s nejnižšími příjmy. Jenže data ukazují, že pro jejich příjmy jsou nejlepší dlouhá a relativně stabilní období hospodářské expanze. A základem takové expanze je právě obnovení cenové stability.

Zdroj: Money and Banking