Nehmotný kapitál může být často vnímán jako „databáze a software“. Jenže tento pojem je mnohem širší a zahrnuje věci, které mají v moderní ekonomice významnou roli. V rozhovoru pro McKinsey Global Institute na to poukazují ekonomové Jonathan Haskel a Stian Westlake a dávají i příklad ve formě nejdůležitějšího „vynálezu“, který světu dala Británie.
Zmínění ekonomové se domnívají, že do nehmotného kapitálu je třeba dávat i věci, jako reputace, schopnosti organizace, spolehlivost dodavatelských řetězců, sílu značky a podobně. Jedním z příkladů může být cvičení Les Mills. „Nejde o technologickou společnost, ale jde o hluboce nehmotné podnikání... Nejde o známou věc, firmu, která by sídlila někde v Silicon Valley v Kalifornii,“ vysvětlují ekonomové a pokračují: Les Mills byl novozélandský atlet, který by mohl vlastnit hodně hmotných věcí – tělocvičny, různá cvičební nářadí a podobně. Jenže on namísto toho má nehmotný kapitál ve formě své značky, reputace, softwaru a celkové schopnosti nabízet své cvičení kdekoliv na světě.
Haskel pokračoval s tím, že svých studentů, a zejména těch ze zahraničí, se někdy ptá, s jakou největší inovací podle nich přišla Velká Británie. V odpovědích zaznívají třeba radary a dlouhá řada dalších hmotných věcí. „Pak jim řeknu, jaká je skutečná odpověď, která se pak zdá evidentní... Samozřejmě jde o Harryho Pottera. Ten s sebou totiž nese ohromné synergie a možnost replikace a expanze. Ve chvíli, kdy je vytvořen příběh, lze jej zfilmovat, hrát v divadlech a tak dále.
Mezi nehmotná aktiva tedy lze zařadit mnohem více, než je třeba výzkum a vývoj. Patří sem například rozvoj vnitřního fungování firmy a organizace. Tedy investice do toho, aby fungovala hladce, měla správně nastavené dodavatelské řetězce a podobně. Nejde o fyzické věci, ale zároveň je to aktivum, kterým daný subjekt disponuje. „Je to o nápadech a myšlenkách, vztazích, o tom, jak se vyjadřujeme,“ dodávají ekonomové.
V souvislosti s nehmotnými aktivy v tomto širším slova smyslu se pak objevuje řada otázek. Pro konvenční finanční systém může být těžší je financovat. Synergie a šíření u nich fungují jinak než u aktiv hmotných. Tato aktiva mohou zvyšovat propast mezi firmami, které si vedou dobře, a těmi, které naopak zaostávají. A dokonce mohou těm prvním poskytovat tak silnou pozici, že i pro nově příchozí společnosti je těžké ji nějak oslabit.
Ohledně zmíněného financování ekonomové tvrdí, že tradiční banky nejradši půjčují proti hmotnému kolaterálu. V řadě zemí zejména proti budovám. Nehmotná aktiva jsou pro ně mnohem horší zástava, pokud tak vůbec mohou fungovat. Finanční systém se ale vyvíjí a svou roli tu hrají například fondy rizikového kapitálu. Ten je pozoruhodně úspěšný při financování informačních a telekomunikačních technologií a firem. Jenže v budoucnu bude třeba financovat i jiné typy nových odvětví, například ty „zelené“. A je otázka, zdali i zde dovedou tyto fondy excelovat.
Zdroj: McKinsey, The Conversable Economist