Víkendář: Evropský příklad Američanům?

Chris Edwards na stránkách The Cato Institute píše o schvalování nového zákona, který se týká fungování americké pošty U.S. Postal Service (USPS). Změny by se měly týkat penzijního plánu a šestidenní roznášky, ale „nejde o žádnou reformu, protože se tu neřeší žádný z podstatných problémů problematické vládní korporace.“ Jaké problémy to jsou a jak se liší americký přístup od evropského?

Edwards tvrdí, že USPS čelí zejména výraznému poklesu množství tradičních poštovních zásilek. To od roku 2001 kleslo o 49 %, příčinou je samozřejmě e-mail, elektronické platby a další digitální služby, které potřebu poštovních zásilek značně omezují. USPS má přitom na tyto zásilky monopol a „tento pokles vede již více než celé desetiletí k jeho finančním ztrátám“.

Soukromé společnosti, které v tomto odvětví podnikají, snižovaly kvůli poklesu poptávky náklady a zvyšovaly svou efektivitu. Ale „Kongres omezuje schopnost USPS chovat se podobným způsobem“. Nedochází například ke snížení „příliš vysokých odměn a benefitů zaměstnanců sdružených v odborech“. USPS má mít povinnost doručit zásilku „na každou adresu v zemi šest dnů v týdnu“, což je ale podle experta zbytečné plýtvání. Stejně jako zachovávání 31 000 poboček i přesto, že „některé z nich denně obslouží jen několik málo zákazníků“.

Cestou skutečných reforem se podle Edwardse naopak vydaly evropské země. I ony reagovaly na klesající počet zásilek, ale v Evropě došlo ke snižování nákladů a frekvence doručování. Zmíněno je například Švédsko, kde se doručuje každý druhý den. V této zemi a v Německu také byla uzavřena většina poboček a retailové služby byly přesunuty do různých obchodů. Podle experta by podobné kroky fungovaly i v USA, nižší počet poboček by mimo jiné snížil náklady na energie. Menší frekvence v doručování by zase umožnila redukovat „armádu 230 000 vozů“.

Překážkou reforem je podle Edwardse v USA hlavně nostalgie za érou, která už nenávratně skončila. Podle jednoho názoru je USPS „krásným pojítkem, které k sobě váže komunity po celé Americe.“ Jenže expert dodává, že tímhle pojítkem jsou nyní ve skutečnosti povětšinou letáky a faktury. Osobní dopisy mají jen asi 2% podíl. Zastánci USPS také volají po její větší diverzifikaci. Ta by podle experta v principu fungovala a firma již nyní generuje 42 % tržeb z rozvozu balíků. Jenže nad soukromými firmami má nefér výhodu díky regulaci a daňovému zvýhodnění a její diverzifikace tak představuje nefér konkurenci pro čistě soukromé firmy.

Expert uzavírá s tím, že evropské země vystavily své poštovní služby konkurenci a některé přikročily k privatizaci. I USPS by podle něj z privatizace těžila, protože by zlepšila efektivitu a odstranila vliv politiků, kapitálové trhy by poskytly potřebné financování. V neposlední řadě by došlo k napravení regulačního a daňového prostředí v celém odvětví.

Odpůrci privatizace podle experta poukazují na to, že USPS byla ve vládních rukou 230 let. Nicméně „britská Royal Mail byla ve vládních rukou 500 let a před deseti lety ji vláda úspěšně zprivatizovala“. USPS také není „modelem pro celý svět“, jak někteří tvrdí – „studie mezinárodních poštovních systémů z roku 2019 tvrdí, že nejuznávanější je privatizovaná Deutsche Post DHL.“

Zdroj: The Cato Institute