Pokles inflace v říjnu v důsledku zavedení energetického úsporného tarifu jsme sice očekávali, překvapil nás ovšem svojí intenzitou - náš odhad 17,5 % (versus 18,0 % v září) patřil sice k nejnižším na trhu, i tak ovšem výrazně zaostal za realitou (-1,4 % meziměsíčně,15,1 % meziročně).
Překvapení jde výhradně na vrub metodice zapracování energetického úsporného tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Po jejich započítání podle ČSÚ v říjnu meziměsíčně zlevnila elektřina o 53,9 %. Naprostá většina ostatních částí spotřebitelského koše pak buď zdražovala v souladu s naším očekáváním anebo dokonce rychleji - to v případě potravin, oblečení nebo služeb v oblasti vzdělávání. I proto na rozdíl od celkové inflace, inflace jádrová zůstala v říjnu jen desetinku pod svým vrcholem na 14,6 %. Co čekat dál?
Klíčové pro celkovou dynamiku inflace v nejbližších měsících bude další zdražování cen energií. Předpokládáme, že dodavatelé elektřiny i plynu budou v listopadu a následně v lednu měnit své ceníky tak, že se značná část zákazníků (bez delších fixací) přiblíží cenám implikovaným vládními stropy. Současně s tím od ledna 2023 vyprchá efekt energetického úsporného tarifu a ceny elektřiny v CPI se opět výrazně zvýší. V meziročním srovnání navíc bude sehrávat svoji roli v listopadu a v prosinci u plynu i elektřiny odpuštěná DPH v roce 2021 - nižší srovnávací základna by měla meziroční inflaci tlačit vzhůru. I když odhady inflace zůstávají v dnešní době velmi nejisté, předpokládáme, že na přelomu roku ještě výše zmíněné faktory posunou inflaci vzhůru (i když spíše jen do blízkosti 17 %). Od začátku roku 2023 pak předpokládáme postupné odeznívání vysokých cen energií z inflace.
Nejistota inflační prognózy přitom zůstává extrémní nejen kvůli vysoké volatilitě samotných energií, ale zejména kvůli řadě metodických “neznámých” (řada parametrů včetně podílu zákazníků na jednotlivých typech energetických smluv zůstává neznámá).
Z pohledu ČNB nakonec více než úroveň inflačního vrcholu i než dynamika energetické inflace bude důležitější “perzistence” inflace v ostatních složkách spotřebitelského koše. Zatímco u některých položek (jako imputované nájemné) vidíme již také odeznívání, velká část inflace potravin a služeb bude mít podle našeho názoru výraznější perzistenci. I proto nadále očekáváme velmi pomalé odeznívání inflace v průběhu roku 2023 a průměrnou inflaci za celý příští rok v okolí 10 %. Vyšší perzistence jádrové inflace bude hlavním argumentem pro delší stabilitu úrokových sazeb - start pozvolného uvolňování měnové politiky nadále vidíme nejdříve v druhé polovině příštího roku.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se včera pohybovala dál v okolí 24,30 EUR/CZK. Překvapivě výrazný pokles inflace šel prakticky celý na vrub zaúčtování úsporného tarifu (viz úvodník) a podle nás by neměl výrazně měnit postoj bankovní rady. Ke konci týdne však pro korunu může být pozitivní efekt nižší americké inflace, po které jdou dolů americké výnosy a slábne dolar.
Eurodolar
Americká inflace překvapivě viditelně zpomalila, což přineslo dramatický propad amerických úrokových sazeb a raketové zpevnění dolaru. Připomeňme, že celková inflace klesla na úroveň ze začátku roku a sestup z vrcholu začala kreslit také inflace jádrová. Říjnová inflace tedy klesla na 7,7 z 8,2 %, zatímco se čekalo 7,9. Jádrová inflace šla rovněž dolů, a to na 6,3 z 6,6 pct. Tato čísla sice silně tlačila dolů narůstající srovnávací základna minulého roku, ale dobře vypadají také údaje meziměsíční. Podle nich se ceny zvedly v říjnu o 0,4 %, respektive na jádrové úrovni 0,3 procenta. Energie přestaly zlevňovat a meziměsíčně táhly cenový index po přestávce znovu nahoru. Menší měrou přispívaly také potraviny.
Americká inflace se tedy zdá být jasně za vrcholem, což ovšem neplatí pro sazby Fedu, které zřejmě tak jako tak vzrostou na příštím zasedání o 50bps, přičemž ani to ještě nebude asi konec.