Bývalý prezident Federal Reserve Bank of Dallas Robert Kaplan na Bloombergu uvedl, že on sám by nyní sazby zvedl. Fed tak podle něj také učiní i přesto, že inflace stále klesá. Obrázek v celém hospodářství považuje ekonom za smíšený, slabost je zřejmá ve výrobních odvětvích, „ve všem, co je citlivé na sazby.“ Proč by tedy měly sazby růst?
Podle Kaplana jsou služby na rozdíl od výroby „velmi odolné“ a inflace v nich se zdá být hlouběji zakořeněná. A to by měl být důvod pro vyšší sazby. Na Bloombergu k tomu poukázali na nová data, podle kterých je odolný i spotřebitel, a to se následně projevuje na celém hospodářství. Ekonom ohledně služeb zmínil vládní výdaje. Část z nich už podle něj „proběhla systémem“, ale část se stále projevuje. Jde například o vyšší výdaje na infrastrukturu. Ty a jim podobné „stabilizují spotřebu a dávají jí sílu“.
Co se podle experta stane v dalších měsících? Kaplan by podle svých slov byl šokován, pokud by Fed „nenechal dveře otevřené“. Centrální banka by tedy neměla hovořit o konci zvedání sazeb, protože ty mohou v závislosti na dalším vývoji jít ještě nahoru. Ekonom i v této souvislosti zmínil vládní výdaje a programy, včetně těch u místních vlád. Není podle něj totiž jasné, kolik prostředků ještě mají k dispozici a kolik bude v následujících měsících utraceno.
Jde tedy o situaci, v níž může fiskální politika jít proti politice monetární, která je utahována ve snaze snížit inflační tlaky. Ekonom následně odpovídal na dotaz týkající se vývoje v Číně. Zatímco totiž fiskální politika americké vlády může táhnout inflaci nahoru, vývoj v čínském hospodářství zase může působit opačně. Na počátku roku totiž panovalo přesvědčení, že otevírání čínské ekonomiky povede ke znatelnému růstu tamní ekonomické aktivity. Tyto předpovědi se ale nenaplňují a ekonomická aktivita zůstává za očekáváním.
Kaplan ke vztahu mezi vývojem v čínském a americkém hospodářství uvedl, že není pochyb o dezinflačním vlivu, který má nyní čínské hospodářství na to americké. Relativní slabost v Číně tak podle něj působí jako dezinflační faktor v USA a „jde o faktor, se kterým se musí počítat.“ Diskuse se následně opět stočila k roli fiskální politiky a zazněla otázka, zda Fed neopomenul vliv vyšších výdajů federální vlády a následně vliv výdajů vlád místních. Kaplan na to pouze odpověděl, že kdyby těchto výdajů nebylo, podle něj by byla ekonomická aktivita v USA mnohem slabší.
Fed by měl dnes podle ekonoma „dobře vědět, proč dál zvyšovat sazby.“ Ty se přece jen blíží svému vrcholu, před centrální bankou je případně už jen pár dalších zvýšení. Na jejich správné načasování by pak bylo dobré znát načasování fiskálních výdajů, a to nejen na úrovni federální vlády, ale i na úrovních pod ní, uzavřel ekonom.
Zdroj: Bloomberg