Ředitelka Aspen Economic Strategy Group Melissa Kearney se domnívá, že americké hospodářství si nyní vede dobře. Ovšem vládní politika se vzdaluje od tržních principů, které americké ekonomice prospívaly po celá desetiletí a mimo jiné podporovaly inovace a technologický pokrok.
Ekonomka na Bloombergu uvedla, že otázka aktivní průmyslové politiky se nedá omezit na dvě alternativy „dobrá, nebo špatná.“ Někdy může prospívat, někdy ne, někdy může být zneužita různými stranami, někdy může fungovat. V souvislosti s průmyslovou politikou se také hovoří o řadě cílů včetně soběstačnosti, bezpečnosti, přechodu na zelenou ekonomiku, zvýšení odolnosti výrobních řetězců a tak dále. V první řadě by tak mělo být zváženo, které z těchto cílů jsou skutečně relevantní.
Ekonomka například poukázala na to, že místo vládní podpory udělované ve snaze zvýšit národní bezpečnost mohou být některé produkty dováženy ze zemí, které jsou považovány za přátelské. Obecně pak platí, že „ekonom středního proudu znervózní, když vláda začne rozhodovat o tom, které společnosti či sektory bude podporovat.“ Výzvou pak bude vývoj vládních financí, a to bez ohledu na vítěze prezidentských voleb.
Na konci letošního roku by se rozpočtový deficit měl pohybovat u 7 % HDP, což je v době ekonomického boomu nevídané. Kearney k tomu řekla, že se tím výrazně snižuje fiskální kapacita americké vlády, tudíž i schopnost financovat skutečně smysluplné investiční programy. K tomu klesá odolnost vůči šokům, protože vláda nemá takovou fiskální flexibilitu.
Jak velký potenciál má umělá inteligence? Ekonomka na to odpověděla, že neví, nakolik je tato oblast předmětem přehnaných očekávání. Je ale podle ní pravděpodobné, že dojde k velkým změnám včetně trhu práce. Nové technologie budou vytvářet nová pracovní místa, ale také kvůli ní budou pracovní místa zanikat. Na to by měl mimo jiné reagovat vzdělávací systém. A relevantním tématem je i možný vliv umělé inteligence na fungování demokracie.
Zdroj: Bloomberg