Schodek státního rozpočtu na konci července vzrostl na 192,3 miliardy korun z červnových 178,6 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v červenci byl deficit 214,1 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se podaří splnit celoroční plánovaný deficit 252 miliard korun.
Rozpočtové příjmy za prvních sedm měsíců roku dosáhly 1,107 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 3,6 procenta. Výdaje státního rozpočtu do konce července dosáhly 1,299 bilionu korun, meziročně byly o 1,3 procenta vyšší.
"Rozpočtový deficit je ke konci července meziročně o více než 20 miliard korun nižší díky vládnímu ozdravnému balíčku. Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují," uvedl Stanjura.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výsledek hospodaření státu se meziročně zlepšil, ale na rozdíl od loňska se z rozpočtu nedotují energie a stát měl v prvním pololetí příjmy z daně z neočkávaných zisků (windfall tax). "Na výdajové straně se ušetřilo 39 miliard korun na dotacích na energie a na příjmové vybralo na rozdíl od loňska 18 miliard korun na windfall tax. To je 57 miliard korun k dobru, nicméně meziročně schodek rozpočtu poklesl jen o necelých 22 miliard korun," uvedl. Dodržení plánovaného schodku je ale podle něj dosažitelné.
"Věřím, že schválený celoroční deficit 252 miliard korun udržíme, ale samozřejmě musíme k rozpočtu jako vláda přistupovat zodpovědně," uvedl Stanjura. Podle něj bude rozhodující pro dodržení naplánovaného schodku konečná bilance peněz z Evropské unie a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let.
Příjmy z EU se do konce července meziročně snížily o 27,2 procenta na 89,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to důsledek refundace peněz z Národního plánu obnovy, která letos zatím byla 23,9 miliardy korun, meziročně o 21,3 miliardy korun nižší.
Růst rozpočtových příjmů táhly daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 6,8 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 16,2 procenta na 93,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí k vyššímu výběru přispívá růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 433,6 miliardy korun. Podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.
Snížilo se naopak inkaso daně z příjmu právnických osob, které dosáhlo 107,5 miliardy korun, o 12,1 procenta méně než loni. Za meziročním rozdílem stojí podle ministerstva zejména vyrovnání záloh daně za loňský rok.
Objemově největším daňovým příjmem zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 216,9 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta víc. Na spotřebních daních se vybralo 90,6 miliardy korun, o 10,4 procenta víc než loni. K nárůstu nejvíc přispěla daň z minerálních olejů.
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 4,7 procenta na 526,9 miliardy korun, z toho 414,8 miliardy korun byly důchody. O 39 miliard korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje do konce července dosáhly 92,9 miliardy korun, meziročně byly o 2,7 procenta nižší. Nejvýrazněji klesly dotace pro Státní fond životního prostředí, které se snížily o 8,7 miliardy korun. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 5,8 miliardy korun a dotace pro Státní zemědělský intervenční fond o 1,4 miliardy korun. O 6,3 miliardy korun naopak narostly investiční nákupy ministerstva obrany.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.