Z pohledu posledního desetiletí mohou být reálné sazby v USA nyní hodně vysoko. Jak jsem ale ukazoval před pár dny, z pohledu dlouhodobějšího už to takový extrém není. A akcie dokázaly růst i při vyšších reálných sazbách. Důvod se dá shrnout jednoduše – v takové době byl i přes výši sazeb stále vlídný jejich poměr k tempu ekonomického růstu. Jaká je situace nyní?
Celkem často tu poukazuji na to, že u akcií není rozhodující samotné tempo růstu ekonomiky a zisků, či výše sazeb a výnosů vládních dluhopisů, ale jejich poměry. Platí to i nyní, kdy se zhusta spekuluje o ekonomickém útlumu, Fedu nacházejícím se údajně za křivkou a podobně. Podívejme se nyní na následující graf, který srovnává tempo růstu nominálního produktu se sazbami americké centrální banky:
Zdroj: X
Po roce 2008 se nominální růst americké ekonomiky držel docela nízko, ale sazby byly nízko extrémně a to i relativně k růstu hospodářství. Ve výsledku tak šlo o prostředí, které bylo k akciím velmi vlídné a to se jasně projevovalo na chování celého trhu. Ten ale dokázal růst i v druhé polovině devadesátých let, kdy se sazby mnohem více blížily nominálnímu růstu. I zde je ale vysvětlení jednoduché: Poměr aktuálního růstu k aktuálním sazbám byl méně vlídný (méně vlídný byl cyklický vývoj). Nicméně poměr očekávaného růstu k sazbám (a výnosům dluhopisů) byl zřejmě v té době extrémně vysoko. A to kvůli vizím a příběhům pojícím se s tehdejšími novými technologiemi. Z dnešního pohledu šlo o bublinu, z tehdejšího ne.
Co nyní? V tuhle chvíli jsme v bodě připomínajícím spíše ona devadesátá léta. Trhy sice mohly být natěšené na to, že nastane posun směrem k mustru zaznamenanému po roce 2008 – nominální růst se bude držet stále relativně vysoko, ale sazby začnou výrazně klesat. Může tomu tak stále být, základním předpokladem takového dlouhodobějšího scénáře je ale prostředí, kde je inflace u cíle, či něco pod ním a s pokračujícími znatelnými dezinflačními tlaky. V takovém nyní nejsme, podle některých vizí by do něj mohla ekonomiku posouvat umělá inteligence. Jinak řečeno, Nejde ani tak o současné sazby, nejde ani tak o současný růst, ale o jejich budoucí kombinaci.
Je v podstatě nemožné současné dění na trzích rozdělit na obavy z vývoje cyklického a možné osekávání nadějí spojených s AI a spol. Je ale docela zřejmé, že doposud trhy kladly atypicky velkou váhu na delší období. Tedy právě na strukturální změny, respektive příběhy a vize. Celkově by měl být dlouhodobý výhled rozhodující a Fed o něco za křivkou, či o něco před ní je z mého pohledu relativní detail. Stačí třeba, aby sazby snížil a pak přišla o něco horší čísla týkající se inflace a trhy zase začnou panikařit, že Fed se unáhlil. Podobné vrtkavosti skoro ani nemá smysl poslouchat.