Ekonom Noah Smith na svém blogu píše, že reshoring amerického průmyslu se stal politickým cílem obou hlavních politických stran. Mnoho ekonomů je ale zároveň skeptických ke všemu, co zahrnuje cla nebo aktivní průmyslovou politiku. „A k tomu se často setkávám se skepticismem ohledně schopnosti Ameriky vůbec něco vyrábět,“ dodává Smith. Co si on sám o ní myslí?
Většina životních zkušeností Američanů nezahrnuje podle ekonoma boom v budování továren. „Je snadné uvěřit, že Amerika se specializuje na software a služby místo na výrobu fyzických věcí a pokud tomu skutečně věříte, pak si pravděpodobně myslíte, že obnovení výroby bude vždy náročný, ne-li přímo nemožný boj. Jistě, s dostatkem cel a dotací bychom mohli donutit Američany kupovat dražší věci vyrobené v Americe, ale to nás všechny udělá chudšími. Proč prostě neponechat výrobu východním Asiatům a možná i Němcům a nesoustředit se na to, v čem se zdá, že jsme dobří?“ píše Smith. Ale dodává:
„Existuje další teorie, která říká, že jelikož máme spoustu kapitálu a technologií, můžeme dělat spoustu automatizované výroby. A je tu ještě další teorie, která říká, že svět miluje rozmanitost. Takže v USA se mohou vyrábět varianty věcí, které vyrábějí Asiaté a Evropané. Deindustrializace USA od přelomu století by tak mohla být příběhem o silném směnném kurzu, čínské konkurenci a průmyslové politice USA, která upřednostňovala finanční sektor před výrobním sektorem.“
Názor, že Američané prostě nejsou dobří ve výrobě, se zdá být podle ekonoma i v rozporu s oblastmi, ve kterých „jsme překvapivě dobří“ – například SpaceX, která produkuje nejlepší rakety právě z amerických továren. Americký jih se zase s pomocí japonských a jihokorejských investic stal centrem vysoce kvalitní výroby automobilů. Velkým problémem ale zůstává „nekonkurenceschopný dolar“, nicméně čínská konkurence může být i tak blokována pomocí cel a dalších obchodních překážek.
Smith v uvedené souvislosti poukazuje i na solární odvětví: „Pád Ameriky jako solární supervelmoci je tragédií omylů, kdy krátkozraké korporátní vedení a financování, oligopolní samolibost a politický chaos umožnily USA a Evropě zanedbávat jejich vlastní odvětví čistých technologií. To zanechalo zející mezeru, kterou zaplnily čínské start-upy, rašící jako houby po dešti.“ Jenže počínaje rokem 2018 začaly v USA vznikat nové továrny a dnes jsou na 3. místě ve výrobě solárních panelů. Předběhly významné země vyrábějící solární energii, jako je Malajsie, Thajsko, Vietnam a Turecko.
Pro další příklad se podívejte na polovodiče: Zákon CHIPS posílil americkou výrobu v tomto nejstrategičtějším ze všech průmyslových odvětví. Spojené státy přitom „zaznamenaly za poslední čtyři roky více investic do výroby elektroniky než v předchozích třech desetiletích dohromady…, a očekává se, že Spojené státy budou do roku 2030 vyrábět alespoň 20 procent čipů ve světě (z nula procent v roce 2022).
„Pokud bude Donald Trump pokračovat v útocích na solární průmysl nebo bude pokračovat ve svých dřívějších hrozbách o zrušení zákona o čipech, mohlo by to přesunout výrobu zpět do Číny. Bylo by paradoxní, kdyby prezident, který se dostal k moci a sliboval obnovení amerického průmyslu, skončil jako osoba odpovědná za udušení našeho průmyslového oživení v jeho samém počátku,“ píše Smith.
Zdroj: Noahpinion
https://www.noahpinion.blog/p/yes-reshoring-american-industry-is