Komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v dubnu zvýšil o 0,1 % po stejně velkém poklesu o měsíc dříve. Meziroční inflace činí 1,6 %. Ke zvýšení celkové cenové hladiny přispěly dražší pohonné hmoty. Opačným způsobem ovlivnily inflaci levnější potraviny a sezónní pokles cen rekreace.
Většina obyvatel ČR v dubnu patrně zaregistrovala pouze pohyb cen benzínu a nafty. Pohonné hmoty v průměru zdražily o 8,4 %, což posunulo cenovou hladinu o 0,2 procentního bodu výše. Příčinou je samozřejmě drahá ropa. Průměrná dubnová cena barelu severomořského Brentu činila 52,10 USD, což bylo o 57 % více než před rokem. Benzín (Natural 95) přitom za posledních 12 měsíců zdražil pouze o 5,8 %, neboť zvýšení dovozních cen ropy zbrzdilo posílení koruny k dolaru a pokles marže distribučních společností.
Inflací hýbou v posledních měsících také ceny potravin. V dubnu se snížily o dalších 0,2 % a meziroční deflace v cenách potravin se prohloubila na 0,8 %. Vývoj cen zemědělských výrobců a cen v potravinářském průmyslu naznačuje, že nízké ceny v této části spotřebního koše ještě chvíli vydrží.
Ceny rekreace v dubnu obvykle klesají v důsledku ukončení zimní rekreační sezóny. Letos ceny dovolených klesly o 2,0 %, což je o něco více než v předchozích letech.
V průběhu celého letošního roku by měla inflace setrvat pod dvěma procenty (a tedy i inflačním cílem ČNB). Již v květnu by mohla klesnout na dohled jednoho procenta. Na konci roku očekáváme její zvýšení na 1,7 %. V příštím roce by se podle naší prognózy měla pohybovat v intervalu 2,0-2,5 %.
Korigovaná inflace bez pohonných hmot, která je měřítkem poptávkových inflačních tlaků, se podle našich výpočtů snížila na 1,1 % z březnových 1,2 %. V horizontu účinnosti transmise měnové politiky ovšem její prognóza pozvolna směřuje zpět do blízkosti 2,0 %. Dubnová inflace se patrně výrazněji nevychýlila od poslední prognózy ČNB a neměla by tedy vést ke spekulacím na další snížení úrokových sazeb. S naší prognózou inflace je nyní konzistentní zhruba roční stabilita úrokových sazeb.