Podle dnes zveřejněné statistiky ministerstva financí se vládní dluh ke konci 1. čtvrtletí letošního roku zvýšil na 358,4 mld. Kč z 345 mld. Kč na konci loňského roku. Pro srovnání uveďme, že loni na konci 1. čtvrtletí činil vládní dluh 274,7 mld. Kč. Meziročně se tedy zvýšil o 83,7 mld. Kč (tj. o 30%). Zvýšení vládního dluhu je dáno charakterem státního rozpočtu na letošní rok, kde se počítá, že krytí běžných výdajů rozpočtu zajistí mimořádné příjmy (dotace z FNM, deblokace ruského dluhu). Vzhledem k tomu, že se v průběhu 1. čtvrtletí nepodařilo žádný z těchto mimořádných příjmů připsat na účty státních finančních aktiv, prohloubil se schodek státního rozpočtu a tedy i vládní dluh.
Rostoucí zadlužení je financována především prostřednictvím emisí dluhopisů. Jejich objem se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšil o 18 mld. Kč, což je více než zvýšení vládního dluhu. Důvodem je pokračování snahy ministerstva financí restrukturalizovat vládní dluh směrem k instrumentům s delší dobou splatnosti. Objem pokladničních poukázek klesl o 3,7 mld. Kč.
Do výše vládního dluhu se letos a v dalších letech výrazně promítne řešení nedobytných pohledávek soustředěných v ČKA. Ke konci letošního roku by mohl vládní dluh překročit hranici 400 mld. Kč, což by odpovídalo cca 17% hrubého domácího produktu. Podle dosavadního ministra financí Jiřího Rusnoka začne vládní dluh klesat až po roce 2007. O stejném datu hovoří rovněž předseda ČSSD Vladimír Špidla. Veřejný dluh, jež kromě vládního dluhu zahrnuje také dluhy obcí, měst, zdravotních pojišťoven a mimorozpočtových fondů, by se měl ke konci letošního roku přiblížit ke 450 mld. Kč (20% HDP). Tento parametr patří mezi Maastrichtská kritéria, jejichž splnění je podmínkou pro vstup do eurozóny. Laťka je nastavena na 60% HDP. Je tedy zřejmé, že zde ČR problém nemá a pravděpodobně ani mít nebude. Plýtvat kritikou na tomto místě je zbytečné, jádro problému leží ve státním rozpočtu.
David Marek