Daně se staly jedním z ústředních témat politického kolbiště posledních dnů. ODS již dlouho předkládá vcelku revoluční návrh daňové reformy, vládní koalice oživila téma daní teprve nedávno. Jeden z nedávných průzkumů agentury SC&C ukázal, že právě výše daní patří mezi hlavní problémy vnímané českou populací. Na rostoucí poptávku reaguje nabídka, potud je vše v pořádku. Základní parametry daně z příjmu fyzických osob se neměnily již řádku let a je skutečně načase s tím něco udělat.
Pro situaci, kdy hranice daňových pásem a výše nezdanitelných částek stagnují, zatímco zdanitelné příjmy rostou, díky čemuž se jejich příjemci postupně posouvají do pásem s vyšší daňovou sazbou, existuje termín studená progrese. Studenou progresí trpí všichni plátci daně z příjmu fyzických osob díky posunům do pásem s vyšší sazbou je ovšem dopad citelnější u nízkopříjmových skupin. V posledku by daňový systém bez úprav konvergoval k rovné dani se sazbou nejvyššího daňového pásma a zanedbatelnými odečitatelnými položkami. V 90. letech se parametry daně z příjmu fyzických osob měnily prakticky každý rok a celkové daňové zatížení v této formě spíše klesalo. Na jedné straně sice docházelo ke studené progresi, neboť základní nezdanitelná částka rostla pomaleji než průměrná mzda, zároveň ovšem postupně klesala nejvyšší daňová sazba ze 47 procent na současných 32 procent. Poslední úprava hranic daňových pásem a základní nezdanitelné částky byla schválena v roce 2000 s platností od roku 2001. Jedinou další změnou základních parametrů bylo zvýšení odečitatelné položky na dítě v roce 2003. Pokles nejvyšší sazby se zastavil. Průměrná mzda stoupla od roku 2001 do současnosti o 24 procent. Výsledkem je zřetelná studená progrese daní. V roce 2001 dosahoval podíl inkasa daně z příjmu fyzických osob na celkovém objemu mezd a platů 12,4 %, loni již 13,2 %. Díky studené progresi si státní rozpočet v roce 2002 polepšil o 1,5 mld. Kč, v roce 2003 o 3,4 mld. Kč, loni o 7,4 mld. Kč a letos by vliv tohoto efektu měl představovat asi 9,4 mld. Kč.
Nyní se diskutuje o změnách daňového systému, které by mohly platit od příštího roku. Pokud bychom se chtěli vrátit na úroveň roku 2001, tedy nepožadovali bychom žádnou reformu, ale jen korekci studené progrese, musela by se základní nezdanitelná částka zvýšit ze současných 38.040 Kč zhruba na 53.000 Kč, odečitatelná položka na dítě z 25.560 Kč na 32.500 Kč. Posunout by se musely samozřejmě také hranice pásem s různou daňovou sazbou. Například hranice pásma nejnižších příjmů daněných 15 procenty by měla stoupnout ze 109.200 Kč asi na 153.000 Kč. Tato korekce studené progrese by ovšem vedla k poklesu celkového inkasa daně z příjmu fyzických osob. Letos ministerstvo financí předpokládá, že na této dani vybere 145 mld. Kč. Pokud by se s daněmi nic nedělalo, mohlo by to příští rok být zhruba 156 mld. Kč. Při úplné korekci studené progrese, která proběhla v letech 2002-2005, by ale příjmy u této daně dosáhly asi jen 143 mld. Kč.
Reformování přímých daní by ale chtělo trochu víc než jen korekci studené progrese. Již zavedené společné zdanění manželů, zavedení slev na dani a záměr zjednodušit daňový systém či zavést strop na sociální pojištění jsou doufejme prvními vlaštovkami. Prostor pro úvahy o změnách daní vytvořil lepší než očekávaný výkon české ekonomiky. A co teprve kdyby si vláda uvolnila ruce nezbytnými reformami výdajů státního rozpočtu.