Série tří článků, které jsou publikovány tento týden, přináší srovnání šesti vybraných společností v Čechách, do kterých vstoupil finanční investor (Private Equity fond).
Hlavní finanční parametry transakce
V návaznosti na předchozí úvod do 6 vybraných úspěšných akvizic českých společností finančními investory bychom v této části chtěli shrnout vybrané finanční parametry těchto transakcí z pohledu výnosnosti finančního investora. Z těchto transakcí dosáhl nejlepšího výsledku fond DBG, který prodal svůj podíl v Czech On Line s téměř neuvěřitelným výnosem (31násobek vložené částky), avšak díky této jedinečnosti jej bohužel nelze považovat za etalon obvyklé výnosnosti finančních investorů. Za takovou hranici lze podle našeho názoru považovat spíše výnos investice do Keravitu a Zentivy, tj. IRR (k dnešnímu dni) okolo 30 %, ostatní dvě investice - Mineral a GZ Digital Media, dosáhly lepší výnosnosti. Úspěšnost fondu však není tvořena úspěšností jedné investice, nýbrž všech jeho investic, přičemž obecné pravidlo říká, že 1/3 investic skončí ztrátou, 1/3 s minimálním až nulovým výnosem a 1/3 investic je dostatečně zisková, aby všechny investice v průměru přinesly očekávaný výnos. Zisková 1/3 investic by tedy měla dosáhnout výrazně nadprůměrného výnosu. V zemích s kulturou podnikatelského rizika a vysoce rozvinutými kapitálovými trhy, jako je především USA, je poměr ztrátových a vysoce ziskových investic ještě podstatně vyšší vzhledem k tomu, že úspěšné investice mohou při prodeji formou IPO (primární emise na akciové trhy) přinést zhodnocení v řádu mnoha set procent. Naopak dle zkušeností z českého trhu mívají privátní investoři sklon k větší opatrnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že private-equity fondy se při snaze maximalizovat zisk ze svého portfolia soustředí zejména na podporu co nejrychlejšího růstu svých úspěšných investic. Velkou výhodou této formy financování je tedy to, že pokud je společnost úspěšná v realizaci svého podnikatelského záměru, nebývá pro ni problém získat od investora velmi rychle prostředky pro další rozvoj.
Převážná většina akvizic finančním investorem je financována kombinací vlastních a cizích zdrojů, případně i mezaninového financování, standardně v poměru 30 % - 70 %. Struktura se liší transakci od transakce v závislosti na jejích podmínkách. Pro investora je nejdůležitější výnosnost vlastních zdrojů, a proto se snaží maximalizovat výši zadlužení (cizí zdroje jsou „levnější“ vzhledem k daňové výhodnosti úroků a nižšímu výnosu požadovanému bankami ve srovnání s obvyklým výnosem požadovaným akcionáři), aby dosáhl co nejlepšího efektu.
Kromě tohoto faktoru, jehož efekt z níže uvedených příkladů bohužel nelze odvodit, ovlivňuje investorovu výnosnost mnohem více rozdíl mezi prodejní a kupní cenou, která je determinována zejména:
* Zlepšením stavu společnosti mezi těmito dvěmi událostmi - restrukturalizace, uvedení nových výrobků na nové trhy apod. Z uvedených společností nejlepšího výsledku v tomto ohledu pravděpodobně dosáhly Zentiva a GZ Digital Media.
* Poptávkou po společnosti na trhu – dobrým příkladem je Czech On Line, který byl prodán těsně za vrcholem internetového boomu.
* Výší kupní ceny – typicky bývá nejvýhodnější, pokud finanční investor koupí tzv. distressed assets (firmu ve finanční tíži, případně již v konkursu), např. Keravit a Minerál.
* Výší prodejní ceny – kromě výše uvedeného ji také ovlivňuje správná strukturace prodejního procesu, zejména jeho profesionální vedení investiční bankou, a konkurenční i transparentní prostředí procesu – zde se počítá především se zájmem strategických investorů z oboru, jimž je prodávána již „vyčištěná“ či „restrukturalizovaná“ společnost s parametry, jež jsou pro strategického investora výhodně nastavené (vylepšená pozice na trhu, nákladová průhlednost a optimalizace, společnost soustředěná na hlavní obor podnikání apod.)
Následující tabulka uvádí pohled na prezentované společnosti a jejich hodnocení z hlediska výše uvedených čtyř hlavních parametrů:
(pokračování zítra)
Tomáš Klápště, Corporate Finance, Patria Finance
První článek z této série naleznete ZDE
Zdroje: ČTK, Studie European Venture Private Equity & Venture Capital Association (EVCA) „Central & Eastern European Success Stories“, říjen 2004, ČNB (směnné kursy)