Koruna závěr týdne zvládla, odolala sporadickým tlakům na opětovné oslabení a zavírá na 32,52 Kč za euro. Ačkoliv to kolem poledne vypadalo s českou měnou „bledě“, technická úroveň 32,63 Kč/EUR tentokrát nepadla a kurz se vzdálil od týdenního minima 32,80 Kč za euro, přestože guvernér Tůma zchladil některé spekulanty ubezpečením, že příjmy z privatizace Unipetrolu půjdou přes účty ČNB a nikoliv přes trh. Americký dolar dnes pokračoval v pádu překonáním 1,2000 USD/EUR, koruna tak zavírá posílením na 27,15 Kč/USD.
Trh dnes vstřebával včerejší prognózu a komentáře České národní banky, nové zprávy na trh nepřišly, jen guvernér Tůma potvrdil dohodu mezi bankou a vládou o sterilizaci účinků privatizačních příjmů (podrobněji
ZDE). Koruna reflektovala dění ve zbytku regionu – slovenská koruna po dosažení 40,50 SKK/EUR přestala dál klesat, posiloval maďarský forint, naopak oslaboval zlotý.
Příští týden bude chudý na makroekonomické zprávy, vstup do Evropské unie by se na koruně bezprostředně projevit neměl, uvidíme ale, co udělá s finančními a obchodními toky v příštích týdnech a měsících – očekávat lze mírné posilování české měny, které bude brzdit především výplata zisků domácích korporací do zahraničí. V pondělí by koruna měla zůstat v pásmu 32,35 až 32,63 Kč za euro.
Americký dolar nejprve odpoledne propad přes psychologickou úroveň 1,2000 USD/EUR, i když v tuto chvíli se vrací na 1,1980 USD za euro. Kurzové výkyvy umocnily zveřejněné makroekonomické zprávy. Dnes se ukázalo, že spotřeba amerických obyvatel v březnu poklesla, přestože příjmy rostly. To se pravděpodobně projevilo i ve včerejším odhadu růstu HDP za 1. čtvrtletí.
V americké ekonomice sílí inflační tlaky a očekává se růst úrokových sazeb. Ten může sice zvýšit poptávku po dolarech, jakožto lépe úročeného aktiva, na druhou stranu je možné očekávat odliv prostředků z ostatních finančních aktiv, například z amerických akcií. Vskutku nezáviděníhodná pozice investora na eurodolarovém trhu v době nejistoty. Sledujme pozorně vývoj kapitálových trhů a indikace amerického Fedu (resp. nezapomeňme na sazby ECB).
Radim Krejčí, Patria Online