Pátek zahájí květnovou "analytickou sezónu" zveřejněním první sady ekonomických indikátorů. Na řadu přijdou inflace a stavební výroba z dílny Českého statistického úřadu a nezaměstnanost sledovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Co se týče inflace, činí odhad Patrie 0,1% pro meziměsíční změnu, což by znamenalo meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 3,4%. Pro míru nezaměstnanosti předpokládáme pokles na 8,7% z březnových 9,1%.
Podívejme se detailněji na předpoklady prognózy inflace. Nejvýznamnějším faktorem dubnového pohybu spotřebitelských cen bylo zdražení pohonných hmot, kde příčinou je především růst cen ropy na světových trzích. V průběhu března se cena ropy zvýšila v průměru o 17% a v dubnu přidala dalších téměř 9%. Růst dovozních cen ropy a ropných produktů naštěstí zmírnilo zhodnocení koruny k dolaru. V březnu koruna vůči americké měně posílila o téměř 2%, v dubnu dokonce o 4,4%. Podle našeho odhadu se tak průměrná cena nejvíce používaného benzínu Natural 95 zvýšila o 7-8%. Nafta podražila o 5-6%. Růst cen pohonných hmot tak přispěl k růstu celkového indexu spotřebitelských cen zhruba dvěma desetinami procentního bodu.
Změny ve vývoji cen potravin a alkoholických nápojů by se měly víceméně kompenzovat. Zatímco ceny potravin pravděpodobně pokračovaly v sestupném trendu z předchozích měsíců, v rámci alkoholických nápojů došlo k výraznému zvýšení cen piva. Z týdenních průzkumů ČSÚ v této oblasti vyplývá, že cena světlého piva se meziměsíčně zvýšila o 4%. Za poklesem cen potravin lze hledat především nižší ceny vepřového, drůbeže a zeleniny. Doposud ostře sledované ceny brambor se téměř nezměnily.
Z dalších faktorů nelze opomenout snížení cen zemního plynu, jež by v průměru mělo dosáhnout 8,2% a do inflace by se mělo promítnout -0,17 procentního bodu. Inflaci by měl ovlivnit také sezónní pokles cen rekreačních zájezdů.
Dubnový pokles meziroční inflace by tak měl navázat na sestupný trend započatý v březnu. Tento pokles by měl nalézt své dno v červenci na hodnotě zhruba 2,1%. Poté by se měla inflace opět mírně zvyšovat až na námi předpokládaných 3,1% na konci letošního roku. Inflace by se tedy měla pohybovat nejdříve pod stanoveným cílovým koridorem a posléze v jeho spodní polovině. Z pohledu měnové politiky je však důležitá inflace ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, kdy očekáváme, že se bude i nadále pohybovat ve spodní polovině inflačního cíle.
David Marek