Ralph Schlosstein z vedení společnosti se domnívá, že pokles sazeb o 50 bazických bodů by byl namístě. Ne kvůli slabosti ekonomické aktivity, ale kvůli vývoji inflace a nezaměstnanosti. U inflace totiž mizí obavy z toho, že by neklesala k cíli centrální banky. A na trhu práce se naopak objevují obavy z horší tvorby pracovních míst.
Schlosstein se také domnívá, že současné sazby Fedu jsou od sazeb neutrálních hodně vzdáleny. To znamená, že i kdyby byla rizika na straně inflace a nezaměstnanosti vyrovnaná, tato vzdálenost je sama o sobě dalším faktorem hovořícím pro snížení sazeb o 50 bazických bodů, a ne o 25. K tomu ekonom dodal, že je lepší učinit tento krok, než snížit sazby o 25 bodů a pak o 50. Jím navrhovaná strategie by také neměla trhy znervózňovat, nejde o odraz toho, že si ekonomika vede zle, ale o rychlejší uzavírání mezery mezi sazbami skutečnými a neutrálními. Tedy těmi, které by ekonomiku neměly ani stimulovat, ani brzdit.
Která část americké ekonomiky nyní pokles sazeb potřebuje nejvíce? Ekonom v odpovědi poukázal na to, že nižší sazby se promítnou do vládních financí. Nejvíce by je ale uvítaly sektory, které jsou na pohyb sazeb nejcitlivější. Jde zejména o bydlení, ale také o menší společnosti, jejichž náklad dluhového financování je propojen se sazbami. Na otázku týkající se vlivu blížících se prezidentských voleb pak expert uvedl, že v ekonomice nyní panuje nejistota týkající se vývoje inflace a ekonomické aktivity. Politická situace tuto nejistotu ještě zvyšuje. Týká se to i cel s tím, že již do určité míry nastalo období úpadku volného světového obchodu.
Plošná cla „působí inflačně a pro trhy jsou velmi škodlivá“. Bidenova vláda se přitom podle experta snažila najít nějakou rovnováhu mezi volným obchodem, rozumnými vztahy s Evropou a dalšími spojenci a cly. Oba prezidentští kandidáti se přitom podle ekonoma snaží ohledně svých ekonomických plánů říkat co nejméně, „aby urazili co nejméně lidí.“ Schlosstein dodal, že sám je demokrat a politika Harrisové by podle něj neměla působit stagflačně tak, jak někteří tvrdí.
Bank of America v následujícím grafu ukazuje, jak se vyvíjí struktura voličů v USA podle jednotlivých generací. Nejvyšší podíl mají stále mileniáni, generace baby boom a X, prudce roste podíl u generace Z:
Zdroj: Bloomberg, X