V prvních dvou článcích zaměřených na elektroenergetiku v Evropě jsme se věnovali několika základním aspektům této problematiky. Nyní se v kontextu této diskuse podívejme na význam zemního plynu jako zdroje primární energie - ten postupně roste z několika důvodů, jedním z nejhlavnějších je právě jeho použití jako paliva pro výrobu elektrické energie (zejména v CCGT elektrárnách). Jejich využití je jedním z předpokládaných hlavních zdrojů elektrické energie v Evropě ve středně a dlouhodobém období.
Připomeňme zde předpokládaný vývoj struktury produkce elektřiny podle zdroje paliva v Evropě v následujících letech:
Zdroj: Eurelectric
Z výše uvedených důvodů je přinejmenším zajímavé se podívat, jak jsou rozloženy zásoby zemního plynu (ve smyslu prokázaných rezerv) ve světě – to jednoznačně indikuje na jaké geografické oblasti bude Evropa, co se týče zdroje primárních energií stále více závislá:
Zdroj: BP, OECD, OGJ, Patria Finance
Patrná je, podobně jako u ropy, dominance zemí Středního Východu. Výrazný je ovšem podíl zemí bývalého Sovětského svazu, samotné Rusko má přitom 30% světových zásob (prokázaných rezerv) plynu. V Evropě jsou "velmocemi" Holandsko a Norsko, obě země ovšem pouze s podílem něco nad 1% na světových zásobách plynu.
Výše uvedené je tak pro ty, kdo se zajímají o ekonomickou situaci u nás a v Evropě, další z důvodů pozorně sledovat současný poněkud turbulentní vývoj v Rusku, soustředěný kolem oligarchů vlastnících významné podíly v ruských energetických společnostech. Právě jejich vlastníci a management budou rozhodovat o tom kolik, a za kolik, bude Evropa dostávat plyn z Ruska. A následně do značné míry i o tom, kolik budou Evropané za elektřinu v budoucnu platit a jak budou ceny této komodity stabilní.
Jiří Soustružník
První dva články ze sérii o elektorenergetice v Evropě:
Elektřiny bude potřeba více - kdo to zaplatí?
Elektroenergetika v Evropě - zaděláno na problém?.