Ve světle očekávaných hospodářských výsledků v Evropě a ve Spojených státech na konci minulého týdne možná trochu zapadla informace o tom, že Rusko uvažuje o možnosti začít oceňovat a především obchodovat své zásoby ropy a zemního plynu v měně euro proti současnému a hlavně tradičnímu americkému dolaru. Jako hlavní důvod je oficiálně citována snaha zlepšit a posílit vztahy Ruska a Evropské unie, v pozadí je však evidentně vidět chuť dát Spojeným státům fiktivní "políček" za jejich chování ve vztahu k invazi do Iráku.
Ruská centrální banka akumulovala euro od počátku roku 2002 a posílila tak podíl této měny ve svých devizových rezervách (USD 65 mld.) na 25% z předchozích 10%. Tento krok (myšleno akumulace eura) vedl k poměrně bouřlivé reakci jednotlivců, kteří začali svižně měnit svá dolarová depozita na depozita denominovaná v euro. Jejich objem se zvýšil čtyřnásobně.
Podle interních zdrojů byla hlavním důvodem úmyslu Ruska přejít v ropném obchodu na euro schůzka Vladimíra Putina a německého kancléře Gerharda Schrodera. Jak V. Putin, tak G. Schroeder se v poslední době poměrně hodně sblížili a i když je Putin velmi obratným diplomatem, jeho snaha "ponížit" Spojené státy je velmi patrná. I když jeho komentáře na výše uvedené téma jsou více než tajuplné, V. Putin řekl - "Nemůžeme vyloučit, že je to (přechod na euro) možné. Byl by to rozhodně zajímavý krok pro naše evropské partnery".
Samotný přechod na euro by v případě Ruska velmi pravděpodobně nevedl k dlouhodobějším růstu ceny ropy. Mohlo by to však sloužit jako návod pro exportéry ropy ze zemí Středního východu, kteří by mohli uvažovat o podobném postupu. To by mohlo mít zdrcující vliv na psychologii trhu, zejména ve chvíli, kdy je důvěra v americký dolar značně otřesena. Rusko disponuje druhými největšími zásobami zemního plynu na světě a po Saudské Arábii je druhým největším exportérem ropy.
Ropa a měna, ve které se s ní obchoduje, mají pro světovou ekonomiku naprosto kolosální důležitost. Pokud by měl být dolar jako referenční měna pro obchody s ropou nahrazen eurem, okamžitě by ztratil výsadu jednoho z hlavních nástrojů globální makroekonomické politiky. To se stalo např. britské libře, která byla po druhé světové válce dolarem naprosto převálcována a ztratila tak status globální rezervní měny.
Podle názoru ruských obchodníků s ropou a zemním plynem by výše zmiňovaný krok ruské administrativy dával smysl. Rusko totiž v současné době dodáva, resp. zajišťuje dodávky poloviny "energetických" komodit v Evropě. Jak jsme však také naznačili, jde jistě o součást posilování triumvirátu Ruska, Francie a Německa - účelového "konsorcia" vytvořeného jako protiváha Spojeným státům.
Na trochu jiné notě - možná ve světle poslední, velmi vzrušené reakce na analýzu ČEZ od týmu analytiků mě několik čtenářů nařklo, že stále jenom "pomlouvám" Spojené státy, jejich ekonomiku, společnosti nebo vládu. Faktem zůstává, že původním záměrem tohoto sloupku bylo dotýkat se témat, která nejsou vždy nezbytně v souladu s tím, co je prezentováno jako "oficiální" verze. Není mým zájmem být nezdravě a programově "bearish", pokud jsou však někde patrné evidentní známky nerovnováhy nebo skrytých problémů (které se můžou ale také nemusí projevit v ekonomické realitě) mám v úmyslu na ně dál upozorňovat.
Petr Žabža