Ve třech článcích (viz dole) jsme porovnávali riziko a výnosnost devíti akcií z oboru telekomunikací, bank a petrochemie, obchodovaných na burzách v ČR, Polsku a Maďarsku. Pozorovali jsme, že se v jednotlivých sektorech potvrdil teoretický předpoklad o vyšší návratnosti investice při větším riziku, které investor nákupem titulu podstupuje.
Nyní za použití zmiňovaných devíti titulů odvodíme obecnější vztah mezi rizikem a výnosností:
Zdroj: Patria Finance, Bloomberg
Graf zachycuje vztah mezi celkovým rizikem (12ti měsíční volatilita uzavíracích denních cen akcií, měřená variačním koeficientem) a výnosností (za posledních 12 měsíců, v lokálních měnách) uvedených titulů.
Na tomto místě je třeba připomenout, že hovoříme o vztahu celkového rizika a návratnosti investice. Pokud bychom uvažovali riziko systematické, tedy to, které investor nemůže snížit diverzifikací portfolia a se kterým by správně měla být vyšší výnosnost spojena, naše závěry by mohly být rozdílné (v uvedeném grafu by na ose X nebyl variační koeficient, ale koeficient beta).
Ekonomická teorie předpokládá, že čím větší riziko investor nákupem určité akcie podstupuje, tím větší výnosnost daného titulu bude požadovat. V souladu s tímto tvrzením by tedy graf měl ukazovat pozitivní závislost mezi rizikovostí a výnosností akcie. V našem případě se tento pozitivní vztah mezi oběma charakteristikami ex post potvrdil, lineární závislost je ovšem relativně velmi slabá (těsnost závislosti kvantifikuje koeficient determinace, který v našem případě dosahuje pouze hodnoty 0,19).
Zatímco např. v případě akcií Komerční banky, které jsou nejrizikovějším titulem mezi porovnávanými a které se za 12 měsíců od února 2002 zhodnotily o 70 %, nelze dané závislosti mnoho vytknout, jsou mezi zkoumanými tituly takové, které nepřinesly investorům žádný zisk, ale naopak ztrátu. Jedná se převážně o akcie polských a maďarských společností – Pekao Bank, PKN Orlen, TPSA a Matáv. Jak jsme uvedli v předchozích článcích, české akcie mají ve srovnání se zástupci stejných sektorů v Polsku a Maďarsku ve sledovaném období větší volatilitu a také vyšší návratnost.
Sklon odvozené korelační přímky říká, že při takovémto lineárním vztahu mezi požadovanou mírou návratnosti a celkovou rizikovostí investice by investor za to, aby investoval do titulu s rizikovostí o 1 % vyšší, požadoval míru návratnosti o 4,6 % vyšší.
Podotkněme ale, že o odvozený pozitivní vztah mezi návratností a rizikovostí akcie v případě zmíněných devíti titulů se do značné míry „postarala“ akcie Komerční banky, která, jak již bylo zmíněno, při rizikovosti 13,6 % přinesla výnos 70 %. Následující graf ukazuje, jak se závislost změní, jestliže akcii Komerční banky ze souboru vyloučíme.
Zdroj: Patria Finance, Bloomberg
Odstraněním titulu se odvozený vztah mezi rizikem a výnosností mění dokonce na negativní. S rostoucí rizikovostí realizovaná míra návratnosti klesá a soubor těchto osmi titulů tak není v souladu s předpokladem o vyšší návratnosti rizikovějších investic. Je ale pravděpodobná, že investoři pravděpodobně očekávali vyšší míru návratnosti u rizikových investic, ale realizovaná výnosnost byla menší. Nebo naopak špatně odhadli rizikovost jednotlivých titulů. Toto podporuje i to, že sledované období dosahuje pouze 12 měsíců, což je pro akcie příliš krátká doba, ve které je velice pravděpodobné, že se realita bude od očekávání znatelně lišit.
Jiří Soustružník, Jitka Oppitzová
Předchozí člány v rámci série naleznete zde:
Petrochemický průmysl v regionu – český titul opět s nejvyšším výnosem i rizikem
Komerční banka – nejvyšší riziko, nejvyšší výnos z hlavních bankovních titulů v regionu
Český Telecom je z hlediska celkové volatility nejrizikovější telekomunikační akcií v regionu