Podle posledních zpráv ČTK nákaza virem SARS (až na Čínu) již kulminovala, navíc poslední výzkumy ukazují, že virus mutuje tak, že spolu s počtem osob, které nakazí, ztrácí na infekčnosti. Na druhou stranu podle The Economist se ekonomické důsledky obav z viru SARS především v Asii ještě zvýrazní. Největší problémy způsobuje SARS turistice a leteckým společnostem.
1. dopad na cestovní ruch
Vliv SARS na turistiku v asijských zemích je dramatický. Mezi 40 až 45 procenty denních letů do Hong Kongu bylo tento týden zrušeno. Například hongkongské aerolinky Cathay Pacific hlásí denní ztrátu 3 mil. dolarů. Singapore Airlines dalo 6 600 zaměstnancům neplacenou dovolenou a zredukovalo přepravní kapacity na 29% normální úrovně. Přílety turistů do Singapuru jsou na méně než třetinové úrovni. Dva technologické veletrhy byly zrušeny, neboť se delegáti obávali přijet. Ztráty zaznamenaly také reklamní agentury jako např. JC Decaux nebo WPP.
SARS údajně stojí také za problémy amerických aerolinek United a American airlines. Lufthanse poklesla poptávka po cestách do Asie o 85%, společnost odstaví 15 letadel a sníží pracovní dobu pozemnímu personálu. Šéf British Airways Rod Eddington viní válku v Iráku společně se SARS z globální slabosti leteckého odvětví, které čelí největší krizi v historii. Airbus varoval, že jeho zakázka na výrobu 300 letadel je vážně ohrožena.
2. výrobci luxusního zboží
Ztráty oznámily především společnosti kosmetické, jimž klesly tržby v rámci tzv. duty free shopů na letištích a poklesu domácí poptávky v asijských zemích. Mezi postižené firmy patří americký Estée Lauder, italský klenotník Bulgari nebo módní Burberry. Bulgari považuje pokles tržeb v Hong Kongu za "agresivní" v úrovni dvouciferného procenta. Výrobce výletních lodí Brunswick zúžil odhad letošních zisků na dolní úroveň plánovaného rozmezí.
3. spotřební zboží a potraviny
McDonalds označil SARS společně s válkou v Iráku za viníka propadu tržeb v Asii, Středním Východě a Africe. Výrobci spotřební elektroniky Philips a Ericsson hlásí podobné ztráty.
4. poptávka po ropě
Kartel zemí vyvážejících ropu - OPEC - odhaduje, že SARS snížil poptávku po ropě v Asii o 300 tisíc barelů denně.
Je velmi obtížné odhadnout ekonomický dopad SARS na země jako Hong Kong nebo Singapur, ještě větší problém to je ale u Číny, která je notoricky tajnůstkářská. Čína se snaží šíření nemoci co nejvíce eliminovat, např. brání lidem v opuštění Pekingu nebo ruší tradiční svátky. Díky tomu podle The Economist v zemi zkolabovala vnitřní letecká doprava, zahraniční firmy ruší své plánované nákupy a investice. Například taiwanský Acer odložil investici do čínské továrny, jež by měla vyrábět notebooky. Pětihvězdičkové pekingské hotely jsou naplněny pouze z 20 procent.
Samotný přímý boj se SARS si přitom také vyžádá nemalé částky. Čína již prý utratila v boji s nemocí 241 mil. USD, Taiwan vyčlenil částku 1,4 miliard dolarů, Hong Kong potom 1,5 miliardy USD. Singapur utratil pouhých 129 mil dolarů, neboť tamní vláda se domnívá, že většina částky v otevřené ekonomice mizí do zahraničí. Světová banka odhaduje náklady na SARS v asijském regionu na 15 miliard dolarů.
Na druhou stranu z nemoci mohou některá odvětví a firmy profitovat. Zejména se jedná o zdravotnický sektor, výrobce léčiv a ochranných pomůcek. Podle Reuters na nemoci profituje například také americká Knight-McDowell, která vyrábí přípravek na nachlazení Airborne.
(zdroj: The Economist, ČTK, Reuters)