Evropská unie je již dlouhou dobou kritizována za tzv. „deficit demokracie“, čímž její kritici míní skutečnost, že mandáty čelných představitelů Unie nepocházejí ze všeobecných voleb, ale jsou zprostředkován přes vlády členských zemí. Evropský parlament, který je jasným kandidátem pro odstranění onoho „deficitu demokracie“ je ve srovnání s ostatními institucemi Evropské unie slabý – předsedu Evropské komise, jakéhosi premiéra Evropské unie – parlament nevolí ani neodvolává, jen potvrzuje a odvolat může jen celou Komisi. Evropský parlament také přijímá jen malý podíl pravidel, která určují pravidla hry v rámci Unie. Pocit „deficitu demokracie“ tedy vychází ze slabosti zákonodárné moci, která v EU zdaleka nehraje tak významnou roli jako v národních státech, jež jsou členy Unie.
V rámci tzv. Evropského konventu („evropských institucí“ je opravdu požehnaně: Unie, komise, parlament, konvent, soud, rada ministrů…) vznikají návrhy, jak reformovat Evropskou unii tak, aby byla blíže obyvatelům a aby se omezil onen pocit deficitu demokracie. Je paradoxní, že i práce Konventu vykazuje příznaky slabosti zákonodárné moci a dominanci moci výkonné. Samotný Konvent je řízen bývalým francouzským (kým jiným?) prezidentem Valéry Giscard d´Estaing, který zřejmě navrhne oslabení nadnárodních prvků v rámci EU a omezení možností Evropské komise sjednocovat rozdílné právní úpravy platné v jednotlivých zemích EU v oblastech jako je vzdělávání, kulturní záležitosti, hospodářská politika, pracovní trh a věda a výzkum.
Tento návrh, poměrně radikální a zřejmě těžko přijatelný především pro Německo, byl nyní doplněn překvapivým společným návrhem Francie a Německa, které navrhly, aby Evropská unie měla hned dva prezidenty. První prezident by byl volen Radou ministrů a určoval by politiku EU v zahraničních a bezpečnostních vztazích. Druhý prezident by byl volen Evropským parlamentem a měl by na starosti převážně ekonomické záležitosti.
Tento návrh částečně odráží stávající, kdy Javier Solana plní roli „zahraničně-politického“ prezidenta, kdežto Romano Prodi je prezidentem „ekonomickým“. Nicméně návrh je to schizofrenní, těžko si lze představit, jak by dva prezidenti spolupracovali a kdo by případně rozsuzoval jejich spory. Pro českého pozorovatele má však francouzsko-německý návrh jednu nečekanou výhodu: měla-li by Evropská unie dva prezidenty, mohla by jednoho půjčit České republice …
Ondřej Schneider
(Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.)