Vládní dluh se v průběhu 3. čtvrtletí vyšplhal na 406,3 mld. Kč z 390,8 mld. Kč na konci 2. čtvrtletí. Vzhledem k vývoji státního rozpočtu a emisním kalendářům ministerstva financí není dnešní údaj nijak překvapivý. Od začátku roku se již vládní dluh zvýšil o 61,3 mld. Kč a ve srovnání s loňským zářím je vládní dluh vyšší o 110,6 mld. Kč (37%). V tomto ohledu dosáhlo ministerstvo financí dalšího smutného rekordu. Tempo růstu dluhu je nejrychlejší v novodobé historii ČR. Je zřejmé, že v závěru roku se ještě vládní dluh zvýší a mohl by se pohybovat kolem úrovně 425 mld. Kč, tj. 18,9% hrubého domácího produktu.
Pohled do struktury veřejného dluhu ukazuje, že ministerstvo financí pokračuje ve snaze restrukturalizovat dluh ve prospěch instrumentů s delší dobou do splatnosti. Objem státních dluhopisů v oběhu (200,6 mld. Kč) poprvé od roku 1995 opět překročil objem státních pokladničních poukázek (199 mld. Kč). Tomuto záměru napomohl pokles výnosů státních dluhopisů v průběhu letošního roku, díky čemuž je v současnosti výnosová křivka velmi plochá.
S růstem vládního zadlužení samozřejmě rostou náklady s tím spojené, tj. zejména úroky z vypůjčených prostředků. Zatímco loni stát musel vyplatit na tyto účely 21,8 mld. Kč, letos to bude zhruba 24,5 mld. Kč, ale díky letošnímu růstu zadlužení by to příští rok mohlo být více než 28 mld. Kč (1,2% HDP).
Bez reformy rozpočtové politiky by se vládní dluh mohl v roce 2007 vyšplhat až na 1 bilion Kč (32% HDP). Úrokové náklady by se již vyšplhaly na 2,5% HDP. Celkový veřejný dluh by již mohl činit dokonce 50% HDP. Ministerstvo financí si možnost takového scénáře dobře uvědomuje, a proto přichází s alespoň částečnou redukcí rozpočtových deficitů v příštích letech. Otázkou je, zda o nutnosti fiskální střídmosti přesvědčí ostatní resorty, kde se stále objevují naprosto neslučitelné požadavky na výrazný růst výdajů.
David Marek