Máme za sebou prvních devět měsíců letošního roku a na pasivní politiku zaměstnanosti, především na dávky v nezaměstnanosti, již padlo 96% (4,56 mld. Kč) celoročně rozpočtované částky (4,75%). Jak se to mohlo stát? Budou nezaměstnaní nejen bez práce, ale také bez dávek v nezaměstnanosti? Nebude se tato situace opakovat v příštím roce?
Vysvětlení je nasnadě: příliš optimistické makroekonomické předpoklady. Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na letošní rok předpokládalo, že česká ekonomika poroste tempem 3,8%. Odhad vývoje na trhu práce se již tehdy zdál být příliš optimistický. Ministerstvo financí totiž v rozpočtu počítalo s poklesem průměrné míry nezaměstnanosti na 8,2% z 8,5% v roce 2001. Ve skutečnosti průměrná míra nezaměstnanosti pravděpodobně dosáhne hodnoty 9,2%. Taková je naše prognóza i čerstvě aktualizovaný odhad MF.
Lidé bez práce se však obává nemusí, neboť vyplácení těchto dávek je předepsáno zákonem. Vláda proto povolila převést 1,65 mld. Kč původně určených na důchody pro účely pasivní politiky zaměstnanosti. Díky nižšímu počtu nových předčasných důchodců se totiž podařilo ušetřit. Za připomenutí ovšem stojí, že kvůli důchodovému účtu letos do rozpočtu spadla dvacetimiliardová dotace z FNM. Takže argumentace, že přesunem mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu byli senioři okradeni ve prospěch nezaměstnaných, je scestná. Na oba účely se prostředky prostě najít musí, ať už škrty v oblasti nemandatorních výdajů nebo zvýšením státního dluhu. Blíže pravdě je označení "látání děravých necek". Je však poněkud zvláštní, že se přesouvají prostředky určené na důchody, když schodek důchodového účtu pravděpodobně také překročí částku stanovenou v rozpočtu na letošní rok. Ke konci září dosáhl schodek důchodového účtu 18,9 mld. Kč, což je o 3,9 mld. Kč více, než by touto roční dobou mělo být.
Na začátku příštího roku se patrně dočkáme smutného ekonomického rekordu v novodobé historii ČR. Míra nezaměstnanosti by v lednu měla překročit desetiprocentní hranici. Pokud se však začne lépe dařit západoevropským ekonomikám a opět se zvýší zájem investorů o Českou republiku, mohl by se negativní trend v průběhu roku obrátit. Přesto podle našeho odhadu průměr za celý rok neklesne pod 9,6%. Vyšší nezaměstnanost si samozřejmě vyžádá více prostředků na pasivní politiku nezaměstnanosti a sociální dávky a nižší příjmy u daně z příjmu fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení. Čerstvá prognóza Ministerstva financí pro příští rok je podstatně opatrnější. Ministerští ekonomové nyní očekávají průměrnou míru nezaměstnanosti na úrovni 9,9%. Pokud tomu budou přizpůsobeny také předpokládané výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, neměl by se opakovat problém s jejím financováním.
Prognóza ministerstva financí na příští rok nyní naopak patří mezi ty nejvyšší. ČNB očekává průměrnou míru nezaměstnanosti 9,6% a průměrné očekávání vládních i nevládních ekonomů se pohybuje na úrovni 9,4%. Přesto ji ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach považuje za příliš nízkou a straší nás opakováním letošní situace. To samozřejmě vyloučit nelze, ale není za tímto úsilím spíše snaha vysát ze státního rozpočtu další prostředky pro Ministerstvo práce a sociálních věcí?
(David Marek)