Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Jak se dařilo české ekonomice ve 3. čtvrtletí aneb středoevropský tygr (opak.)

10.12.2001 10:34
Autor: 

V úterý 11. prosince zveřejní Český statistický úřad údaje o hrubém domácím produktu za 3. čtvrtletí. Podle našich prognóz by se měl HDP meziročně zvýšit o 3,5%.

Na údaje o hrubém domácím produktu jsou upřeny zraky nejen analytiků, ale také centrální banky a politiků, neboť představuje nejdůležitější souhrnnou informaci o stavu české ekonomiky. V současné době podtrhuje význam tohoto indikátoru zpomalení hospodářského růst v zemích Evropské unie a USA. Vzhledem k horšícímu se výhledu globálního hospodářského růstu si řada ekonomů klade otázku, zda již byla česká ekonomika, kterou lze označit za značně otevřenou, zasažena tímto negativním trendem, nebo zda jí tato „rána“ teprve čeká. Údaje zveřejněné v příštím týdnu pomohou tuto otázku zodpovědět. Podle naší prognózy by třetí čtvrtletí mělo přinést příznivé zprávy.

Jak již bylo uvedeno, očekáváme zvýšení hrubého domácího produktu o 3,5%. Náš odhad je postaven na dvou modelech. První z nich je založen na analýze poptávkové strany ekonomiky, druhý vychází ze statistik produkce a tržeb v průmyslu, stavebnictví a službách. Poptávkové i nabídkové ukazatele naznačují udržení dynamiky hospodářského růstu na podobné úrovni jako v předchozích třech čtvrtletích.

Z pohledu na poptávkovou stranu lze očekávat, že hlavním motorem hospodářského růstu bude spotřeba domácností a investiční aktivita. Spotřeba domácností by se měla meziročně zvýšit o více než 4% a její příspěvek k růstu HDP odhadujeme na 2,2%. Hypotézu o udržení čtyřprocentního růstu spotřeby domácností podporují údaje o maloobchodních tržbách, jež se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 4,3%.

Hrubá tvorba fixního kapitálu by měla vzrůst o 6% a její příspěvek k růstu HDP dosahuje téměř dvou procent. Růst hrubé tvorby fixního kapitálu ve 2. Čtvrtletí dosáhl 9,3%, což představovalo nejvyšší zvýšení za posledních pět let. Odhad pro třetí čtvrtletí tedy předpokládá mírné zpomalení růstové dynamiky. Tuto domněnku potvrzuje také vývoj dovozu investičního zboží, jež se koncentruje ve skupině stroje s dopravní prostředky. Zatímco dovoz tohoto zboží se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 17,7%, ve třetím čtvrtletí vzrostl o 14,4%. Dalším argumentem pro očekávání pomalejšího růstu investic jsou údaje o domácí produkci investičního zboží. Ve druhém čtvrtletí se průmyslová produkce určená pro investice zvýšila meziročně o 14,2%, ve čtvrtletí třetím o 5,6%.

Pozorného čtenáře jistě upoutá skutečnost, že součet předpokládaných příspěvků k růstu HDP ze strany spotřeby domácností a investic činí 4,2%, zatímco celkový odhad růstu HDP činí 3,5%. Důvodem tohoto rozdílu je negativní příspěvek čistého vývozu. Čistý vývoz představuje rozdíl mezi vývozem a dovozem, kde jsou oba indikátory vyjádřeny v reálné formě, tj. očištěny o změny vývozních a dovozních cen. Vzhledem k tomu, že již máme k dispozici údaje o zahraničním obchodu za třetí čtvrtletí, stejně jako informace o vývozních a dovozních cenách, jsme schopni větší část, reálnou bilanci v obchodu se zbožím, spočítat poměrně přesně. Nejistotu vnáší do odhadu čistého vývozu reálná bilance služeb. Částečně nám sice pomáhají údaje o platební bilanci za třetí čtvrtletí. Tam jsou však údaje v nominálním vyjádření a neznámou stále zůstává vývoj deflátorů v této části HDP.

Podívejme se také na ukazatele produkce a tržeb v průmyslu, stavebnictví a službách. Tyto indikátory pokrývají zhruba 95% tvorby hrubého domácího produktu. Průmyslová produkce se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 4,5%, stavebnictví vykázalo nárůst stavebních prací o 11,4%, maloobchodní tržby vzrostly o 4,3%, tržby ve službách určených pro podniky stagnovaly, tržby převážně osobního charakteru se snížily o 1,2% a u finančních služeb předpokládáme na základě hospodářských výsledků bank zvýšení tržeb o téměř 17%. Po přiřazení příslušných vah jednotlivým sektorům podle jejich podílu na tvorbě HDP, činí vážený součet 3,5%. Výsledky za třetí čtvrtletí by měly potvrdit udržení dynamiky hospodářského růstu, zároveň však předznamenávají možné zpomalení v následujících čtvrtletích. Zatímco v letošním roce očekáváme zvýšení HDP o 3,7%, pro příští rok předpokládáme růst o 3,5%, přičemž tento odhad lze označit spíše za optimistický vzhledem ke stále se horšícímu výhledu pro ekonomiku Evropské unie a především Německa. Také ČNB, jež ve své poslední Zprávě o inflaci uvedla dva scénáře vývoje české ekonomiky v příštím roce, se nyní přiklání spíše k pesimistické variantě, tj. tříprocentnímu růstu. Kudy povede cesta od ochlazení hospodářského růstu v EU do české ekonomiky. Lze uvažovat tři hlavní cesty. První z nich je dopad na investice. Údaje o platební bilanci za třetí čtvrtletí přinesly varující informace o zpomalení přílivu přímých zahraničních investic. Může se sice jednat pouze o mimořádný pokles, snížení investiční aktivity v zemích EU i USA, však vzbuzuje obavy, zda zahraniční investoři po omezení svých investičních aktivit na svých domovských trzích nesáhnou také na investice ve středoevropském regionu. Druhou cestou je zhoršení čistého vývozu v důsledku poklesu poptávky po českém vývozu. Zde bych však neviděl hlavní riziko, neboť vývoz a dovoz jsou poměrně úzce svázány. V případě poklesu tempa růstu vývozu by se také snížilo tempo růstu dovozu. Navíc by se měly do údajů o vývozu stále více promítat předchozí přímé zahraniční investice, od kterých se očekává zvýšení exportního potenciálu české ekonomiky. A konečně třetí cestou by mohl být dopad negativních informací o hospodářském vývoji v EU na důvěru českých spotřebitelů. Poslední průzkumy v této oblasti však prozatím nic takového nenaznačují. Podle mého názoru tak hlavním rizikem pro budoucí vývoj české ekonomiky zůstává vývoj investic. ČR by i přesto měla zůstat ve středoevropském regionu jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik. Na rozdíl od ostatních, s výjimkou Maďarska, které je na tom podobně, by se měla česká ekonomika potýkat především s nepříznivými externími faktory.

Na závěr ještě metodologická poznámka. Pro lepší srovnání jsme provedli také výpočet údajů o HDP srovnatelný s výsledky publikovanými v EU Eurostatem a v USA úřadem Bureau of Economic Analysis. Mezičtvrtletní změna hrubého domácího produktu spočtená na sezónně očištěných číslech by měl v ČR ve třetím čtvrtletí činit 0,9%. V EU se HDP mezičtvrtletně zvýšil o 0,2% (v eurozóně o 0,1%), v USA poklesl o 0,3%. Meziroční změna spočítaná jako procentní změna údaje za třetí čtvrtletí 2001 vůči údaji za třetí čtvrtletí 2000 by měla v ČR činit 3,5%, v EU činí 1,4% (v eurozóně 1,3%) a v USA je dokonce záporná (- 0,6%). Podle metodologie používané v USA k výpočtu meziroční změny HDP, tj. anualizované mezičtvrtletní změny, by se HDP v ČR ve 3. čtvrtletí měl zvýšit o 3,5%, v EU se zvýšil o 0,8% (v eurozóně o 0,4% - výpočty Patria Finance) a v USA klesl HDP v tomto měřítku o 1,1%. Doufám, že jsme vám touto ukázkou metodologických obtíží srovnávání údajů nezamotali hlavu.

(David Marek)

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data