Průmyslová produkce se v lednu meziročně zvýšila o 13,8%. Tržby z průmyslové činnosti se zvýšily o 19,3%. Vyšší růst průmyslové produkce byl naposledy zaznamenán v červenci 1996.
Lednový vývoj v průmyslu překvapil silným zvýšením produkce. Částečně k němu přispěl vyšší počet pracovních dní (o 1 více ve srovnání s lednem 2000), ale i po očištění od tohoto vlivu je zvýšení průmyslové produkce velmi vysoké, 11,5%. Po příznivých lednových údajích ze stavebnictví představují údaje o vývoji v průmyslu další signál o zrychlení hospodářského růstu v letošním roce. Růst produkce však hlásí téměř všechna průmyslová odvětví. Výjimkou je pouze kožedělný průmysl, kde produkce klesá již delší dobu.
Českému průmyslu výrazně pomohla poptávka ze zahraniční. Největší zvýšení produkce hlásí především odvětví, jejichž produkce je určena k vývozu. Příznivý vývoj spotřebitelské a investiční poptávky v zahraničí pomáhá např. výrobě dopravních prostředků a výrobě elektrických a optických přístrojů, kde se produkce v lednu meziročně zvýšila o 36,4%, resp. 50,2%. Nejvíce českého exportu směřuje do zemí EU, z nich především do Německa. Právě vývoj Německého hospodářství je stěžejní pro český vývoz a průmyslovou produkci v ČR. Závislost českého průmyslu na vývoji v německé ekonomice lze doložit grafem české průmyslové produkce (tříměsíční klouzavý průměr) a německého IFO indexu.
Zde klikněte
pro graf.
Možnost využít příznivé hospodářské situace v zahraničí je do značné míry výsledkem zahraničních investic, jež do ČR přitekly v předchozích letech. Zdá se, že se konečně začínají promítat do výkonnosti české ekonomiky. To je jistě pozitivní, nelze však přehlédnout fakt, že český export je poměrně silně závislý na dovozu, neboť řada materiálů či polotovarů je dovážena.
Rekordních hodnot dosáhlo také zvýšení produktivity práce v průmyslu; 18,1%. Do mezd se promítlo zvýšení realizované zpravidla v k začátku roku. Mzdy se tak nominálně zvýšily o 12,4%, což představuje reálný přírůstek 7,9%. Z pohledu konkurenceschopnosti českého průmyslu by to však nemělo představovat ohrožení konkurenceschopnosti, neboť jednotkové mzdové náklady díky růstu produktivity poklesly o 4,8%. Vývoj mezd však může být znepokojivý pro centrální banku. Výrazné zvýšení reálných mezd by mohlo přispět k růstu spotřebitelské poptávky a potenciálně ke vzniku poptávkových inflačních tlaků.
Nedávno se objevilo doporučení jedné investiční společnosti, že k odhadování vývoje inflace ve střední Evropě by stačilo odhadnout vývoj počasí (a jeho dopad na vývoj cen potravin). S nadsázkou je možné dodat, že k předpovídání vývoje průmyslové produkce v ČR stačí odhadnout vývoj německého hospodářství. Podívejme se tedy, jak na tom je a bude ekonomika našeho západního souseda?
Německý statistický úřad nedávno oznámil revidovaná data o hrubém domácím produktu ve 4. čtvrtletí 2000. Nové údaje ukazují na zpomalení meziročního tempa růstu německé ekonomiky na 1,9% z 2,8% ve 3. čtvrtletí. Že by Evropa následovala Spojené státy, jejichž HDP vzrostl ve 4. čtvrtletí pouze o 1,1% po předchozích 2,2%?
Za zpomalením růstu stály především zpomalení růstu soukromé spotřeby a nízké investice. Z pohledu na nabídkovou stranu ekonomiky se zpomalení růstu promítlo nejvíce ve stavebnictví, které vykázalo meziroční pokles o 8,8%, průmyslová produkce snížila tempo růstu na 3,4% z předchozích 5,1%. Ke zpomalení došlo i v dopravě a obchodu a v sektoru ostatních služeb. Příznivým vývojem se mohlo pochlubit pouze zemědělství.
Aktuální údaje ukazují na pokračování sestupné tendence. Jeden z hlavních barometrů budoucího vývoje německé ekonomiky, IFO index, vykázal v lednu překvapivé zvýšení na hodnotu 97,5 z prosincových 96,8. Únorové údaje však přinesly nepříznivé zprávy. IFO index klesl na 94,9 bodu, přičemž zhoršení doznaly obě části indexu. Hodnocení současné situace se snížilo z 94,6 bodu na 91,4 bodu, vyhlídky na šest měsíců dopředu se zhoršily ze 100,3 bodu na 98,5 bodu.
Pokud by se potvrdila tato očekávání, negativní dopad na průmyslovou produkci v ČR a na českou ekonomiku na sebe nenechá dlouho čekat. Do Německa směřuje 40% českého exportu, přičemž stroje a dopravní prostředky představují téměř 50% českého exportu. Zpomalení růstu poptávky v Německu by se tak citelně dotklo českých exportérů, jimž již nyní komplikuje situaci stále posilující koruna. Odezvu bychom našli nejen ve vývoji průmyslové produkce, ale také v obchodní bilanci, běžném účtu platební bilance a hrubém domácím produktu.
Postupující globalizace se neprojevuje jenom na akciových trzích, ale začíná se stále více prosazovat také ve vývoji reálné ekonomiky. Bude zajímavé pozorovat, zda se v letošním roce uskuteční scénář zmíněný v předchozím podtitulku.
(David Marek)