Index spotřebitelských cen se v dubnu zvýšil o 0,7 procenta a meziroční inflace se posunula na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. O inflační překvapení se v dubnu postaraly ceny potravin. Zcela očekávané naopak bylo zdražení pohonných hmot. Dále pokračovalo zpožděné promítání změny spotřební daně do tabákových výrobků, letošní zvýšení daní ale na své slovo v inflaci teprve čeká. Inflační plamínek přiživilo i zvýšení doplatků za léky.
Potraviny jsou životně důležité nejen pro člověka, ale také pro inflaci. Svou vahou ve spotřebním koši mají ve vínku největší vliv na index spotřebitelských cen. A v dubnu jej plně využily. Ceny potravin stouply o 1,6 procenta a na zvýšení indexu spotřebitelských cen se podílely více než třetinou. Genezi potravinové inflace lze vystopovat v cenách potravinářského průmyslu a dále až v cenách zemědělských výrobků. Inflace v obou indexech výrobních cen již řádku měsíců sílí a tlačí vzhůru i ceny v regálech hypermarketů a lokálních večerek.
Již čtyři měsíce je na předních příčkách inflační hitparády tabák. Loňské zvýšení sazeb spotřebních daní totiž začalo působit na inflaci až letos. Letos v březnu se sice opět zvýšily sazby spotřebních daní, jejich vliv ale přišel na řadu až v květnu. A měl by přinést ještě výraznější inflační impuls.
O proměnlivost inflace se starají především ceny benzínu a nafty. V dubnu pohonné hmoty v průměru zdražily o 4,3 procenta. Důvod je nasnadě: průměrná cena ropy (Brent) byla v dubnu o 8,7 procenta vyšší než její průměrná cena v březnu. Alespoň částečně korigovala vyšší ceny ropy silnější koruna.
Bez ohledu na vliv spotřebních daní a regulované ceny byla dubnová inflace poměrně vysoká a podpořila očekávání brzkého růstu úrokových sazeb. Otázkou je: Květen nebo červen? Nápovědou by mohla být inflační čísla z produkční sféry, maloobchodní tržby, vývoj kurzu koruny a první odhad německého hrubého domácího produktu, který se dozvíme příští týden.