Konflikt Googlu s Čínou vypovídá o něčem mnohem významnějším než o osudu jedné mocné firmy. Rozhodnutí této společnosti o ukončení svého působení v Číně do doby, dokud tamní vláda nezmění svou politiku cenzury, ukazuje na čím dál napjatější vztahy mezi USA a Čínou.
Případ Googlu je velmi specifický z toho důvodu, že naznačuje, že předpoklady, na nichž se od Tiananmenského masakru z roku 1989 zakládá americký přístup k Číně, mohly být úplně špatné. Když se z Číny stala obří ekonomická velmoc, USA tento stav akceptovaly a dokonce vítaly, protože američtí zákonodárci přesvědčili sami sebe, že ekonomické otevření povede k politické liberalizaci Číny. Pokud se tento předpoklad změní, mohlo by také dojít ke změně americké politiky směrem k Číně. Vítaný růst obří asijské ekonomiky, která se také stává liberální demokracií je jedna věc. Podporování nárůstu leninské vlády jedné strany, která je pro USA jediným pravděpodobným rivalem na geopolitickém poli, je však něco jiného. Kombinace této ztráty iluzí s dvojcifernou nezaměstnaností v USA, která se obecně dává za vinu čínské manipulaci s měnovým kurzem, je základem odporu vůči Číně.
Bill Clinton i George W. Bush pevně věřili, že díky volnému obchodu a zvláště díky éře informací bude politická změna v Číně nevyhnutelná. Při své návštěvě Číny v roce 1998 Clinton prohlašoval: „V této celosvětové době informací, kdy ekonomický úspěch stojí na ideách, tvoří osobní svoboda podstatu velikosti každého národa.“ O rok později Bush uvedl: „Ekonomická nezávislost vytváří zvyky svobody. A zvyky svobody vytvářejí naděje na demokracii … Obchodujme svobodně s Číňany a čas stojí na naší straně.“
Tito dva prezidenti odráželi tradiční názory panující mezi nejvlivnějšími americkými učenci. Tom Friedman, dopisovatel pro a autor řady bestsellerů o globalizaci, jednou prohlásil: „Čína je na cestě ke svobodnému tisku. Globalizace ho tam dovede.“ Robert Wright, jeden z Clintonových nejoblíbenějších filozofů, tvrdil, že pokud by se Čína rozhodla blokovat volný přístup k internetu, „cenou by bylo žalostné ekonomické selhání“. Zatím se však fakta odmítají této teorii přizpůsobit. Čína pokračuje v cenzuře médií - je tudíž tvrdě odsouzena k „žalostnému ekonomickému selhání“. Namísto toho je tato země v současnosti druhou největší ekonomikou světa a největším exportérem; její zahraniční rezervy přesahují 2 000 miliard dolarů. Tento ekonomický růst ale nedoprovázejí politické změny očekávané Bushem a Clintonem. Jestli se něco děje, pak se zdá, že čínská vláda postupuje ještě represivněji. Liu Xiaobo, hlavní čínský disident, byl nedávno odsouzen k 11 letům vězení za svou angažovanost v Chartě 08, která prosazuje demokratické reformy.
Rozhodnutí Googlu postavit se čínské vládě je jedním z prvních signálů znechucení Američanů z jednání s čínským režimem. Největší tlaky však přijdou spíše ze strany politiků než od podnikatelů. je mimořádnou společností v mimořádně zpolitizovaném odvětví. Pokud se skutečně rozhodne odejít z Číny, zřejmě nedojde k tomu, že by jej následovaly další multinárodní firmy. Pro většinu velkých společností je čínský trh příliš velký na to, aby ho ignorovaly. Navzdory Googlu zřejmě americké firmy zůstanou těmi, kdo bude lobbovat za pokračující spolupráci s Čínou.
Opačné tlaky lze čekat ze strany aktivistů trhu práce, bezpečnostních jestřábů a politiků, zvláště v Kongresu. Obamova vláda svou politiku doposud pevně zakládala na předpokladech, které po generaci určovaly americký přístup k Číně. Nicméně po cenzuře čínskou televizí v Šanghaji a výtkách od zástupců Číny s méně významnou pozicí, kterých se prezident dočkal v Kodani, Barack Obama už možná k Pekingu necítí tak vřelé sympatie. Jedna z prvních známek toho, že Bílý dům svou politiku přitvrzuje, by mohla přijít v několika příštích měsících s oficiálním rozhodnutím nazývat Čínu „měnovým manipulátorem“.
A i když vláda sama žádný krok neučiní, hlasy, které požadují tvrdší postup k Číně, budou pravděpodobně v Kongresu hlasitější. Rozhodnutí Googlu upozornit na nebezpečí kybernetických útoků ze strany Číny podpoří rostoucí obavy ohledně americké bezpečnosti. Washingtonu dělá starosti rovněž rozvoj čínského raketového systému, který ohrožuje americkou námořní převahu v Pacifiku. Spor také vyvolaly prodeje amerických zbraní Taiwanu. A v USA se zdá, že protekcionismus se stává přijatelnou politikou, což by mělo Čínu znepokojovat.
Obchodní válka mezi Amerikou a Čínou je jen stěží vítaná. Mohla by svět uvrhnout zpět do recese a do mezinárodní politiky zavést nové nebezpečné tenze. Pokud k tomu dojde, na vině budou obě strany. USA byly téměř záměrně naivní, co se týče spojení mezi volným obchodem a demokracií. Číňané provokují s měnou a lidskými právy. Pokud chtějí předejít škodlivému konfliktu s Amerikou, bylo by zapotřebí politiku změnit.
Zdroj: FT