Málokterou část obchodního zákoníku znají podnikatelé tak důvěrně jako § 196a, upravující obchody mezi spřízněnými osobami. Ne vždy to je ale důvěrnost něžná a vítaná. Český zákonodárce totiž původně evropské pravidlo neupravil zrovna šťastně. Zdá se, že rekodifikace přinese zlepšení.
Potřebám podnikatelů vyšla částečně vstříc nedávná novela obchodního zákoníku. Při poskytnutí zajištění už díky ní není nutné trvat na podmínkách obvyklých v obchodním styku; v některých případech není vyžadován ani souhlas valné hromady. Novela také do § 196a přidala nový, šestý odstavec, díky němuž může dnes kupující nabýt vlastnické právo, i pokud byl majetek převeden v rozporu s odstavci 1 až 3 zmíněného ustanovení. Samozřejmě jen za předpokladu, že jednal v dobré víře.
Vpravdě přelomový je pak rozsudek Nejvyššího soudu z letošního února. Podle něj není smlouva o převodu automaticky neplatná, pokud hodnota převáděného majetku nebyla v souladu se zákonem stanovena na základě posudku znalce. Rozhodující by mělo být, zda je cena určená ve smlouvě pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá. Jinak řečeno, zda společnost byla dohodnutou cenou zkrácena, nebo nikoli. Nový pohled Nejvyššího soudu je zásadní při posuzování rizik u dříve realizovaných transakcí, upozornil ve svém komentáři Martin Šolc, jeden ze zakládajících partnerů advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Regulace ano, ale smysluplnější
Dobrá zpráva: v novém zákonu o obchodních korporacích (ZOK), jenž by měl nabýt účinnosti současně s novým občanským zákoníkem 1. ledna 2014, nic takového jako dnešní § 196a nenajdete. To ale neznamená, že napříště mají být transakce, které jsou dnes v § 196a regulovány, ponechány bez pravidel. Jejich cílem by ale měla být spíš reálná ochrana zájmů společnosti než jen formální plnění určitých kroků, jako je tomu dnes. Zmiňme alespoň některá z nových opatření.
Co se týče úplatného nabývání majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů, ZOK obsahuje především úpravu pro případ, že k nabytí dochází ve lhůtě dvou let po vzniku společnosti. Je-li překročen zákonný finanční limit a nelze-li na předmětný převod aplikovat některé zákonné výjimky, bude i pro tyto transakce vyžadován znalecký posudek a schválení valnou hromadou. V tomto směru tedy zákon vychází ze standardu tzv. Druhé směrnice. Porušení nového pravidla sice bude i nadále sankcionováno, ale nikoli v podobě absolutní neplatnosti dotčeného převodu.
Dalším pravidlem, které v některých ohledech nahradí § 196a, je tzv. konflikt zájmů. Bude se vztahovat zejména na obchody mezi členy orgánů nebo prokuristy obchodní korporace (případně osob jim blízkých nebo osob jimi ovlivněných či ovládaných) a korporací samotnou. Zákon u těchto obchodů zavede takzvanou informační povinnost s tím, že daný obchod může nejvyšší orgán korporace či její kontrolní orgán zakázat.
A co věřitelé?
Věřitelé bez ochrany nezůstanou. Zákon totiž zvýší jejich jistotu jinými prostředky, mimo jiné zavedením tzv. testu insolvence. Ten spočívá v zákazu vyplácet jakékoli plnění, pokud by si tím společnost přivodila úpadek, a tedy ohrozila věřitele. Úpadek bude posuzován podle insolvenčního zákona, a to jak z hlediska platební neschopnosti, tak předlužení. Ochrana věřitelů tak bude efektivní, jelikož bude stát se na skutečném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů.