Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Ze zahraničních komor budou moci být po roce 2014 spolky

Ze zahraničních komor budou moci být po roce 2014 spolky

09.04.2013
Zahraniční obchodní komory jsou oblíbenou platformou pro setkávání podnikatelů a navazování obchodních kontaktů. V českém právním řádu ale nejsou středobodem zájmu. Dodnes je upravuje zákon z počátku osmdesátých let, který jim věnuje pouhé tři paragrafy. Nový občanský zákoník na ně ale nezapomněl a od 1. 1. 2014 se může stát, že komora, jejímž jste členem, už nadále komorou nebude.

Zahraniční obchodní komory v České republice mají právní formu „komora“ a zapisují se do obchodního rejstříku. Upravuje je zákon o hospodářských stycích se zahraničím, ale podrobnosti o jejich činnosti, členství, hospodaření a organizačním uspořádání ponechává na stanovách. Vzhledem k velmi stručné zákonné úpravě a poměrně velké volnosti při formulaci stanov je pochopitelné, že fungování jednotlivých komor je v praxi velmi různorodé. Například původně samostatná Česko-severoamerická obchodní komora byla v roce 2007 podřazena pod Kanadsko-českou obchodní komoru. Česko-srílanská obchodní komora zase například zajišťuje své aktivity částečně přes svoji servisní organizaci.

Změna, ale dobrovolná

Nový občanský zákoník (NOZ) už komory jako zvláštní právní formu neupravuje. NOZ stávající příslušný zákon ruší a nahrazuje. Jedinou zmínku o nich nalezneme v přechodném ustanovení, dle kterého se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Na první pohled se tedy nic nemění. Nicméně NOZ umožní zahraničním obchodním komorám změnit svoji právní formu na spolek, přičemž postup bude stejný jako při přeměně jakékoli jiné právní formy.

Pod spolkem podle NOZ si lze představit v zásadě občanské sdružení, jak ho známe dnes. Vedle nové terminologie přináší i několik dalších změn. Pro spolky bude typickým znakem samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetku spolku a jeho členů a spolková činnost jako hlavní aktivita. Úprava spolků je i přes snahu zákonodárce ponechat většinu otázek na vůli zakladatelů, resp. jeho členů mnohem podrobnější, než jak jsme na to byli zvyklí u komor. V případě změny právní formy tak budou muset komory především podrobit revizi své stanovy a dát je do souladu se zákonnými požadavky.

Jednou z výhod spolku je, že bude moct zřizovat organizační jednotky s vlastní právní subjektivitou – poboční spolky. Momentálně neexistuje možnost (pro zahraniční obchodní komory ani pro sdružení občanů) jak ověřit vznik a trvání jejich organizačních složek, což by právě poboční spolky napravily. Další výhodou je jednoznačné řešení vybraných situací, které v případě úpravy komor chybí, a musí se tak u nich postupovat cestou analogie. Jde například o případ, kdy je rozhodnutí nejvyššího orgánu neplatné, o likvidaci spolku, nebo podpůrná pravidla pro fungování vytvořených orgánů.

Mnoho povyku pro nic?

I přes uvedené výhody lze předpokládat, že k velkému počtu změn nedojde a většina dnešních zahraničních komor pravděpodobně bude pokračovat ve své činnosti dle stávajících předpisů. Pravdou je, že právní forma spolku pro ně není zase tak dramaticky výhodnější a samotná přeměna je docela náročný proces. Na druhu stranu stojí za úvahu, zda by nebylo vhodné komorám určit lhůtu, ve které tuto změnu podstoupit musí. V úvahu připadá několik důvodů.

V zásadě platí, že zahraniční stát má v České republice vždy pouze jednu obchodní komoru, která je založena na dobu neurčitou a s jejímž zrušením se nepočítá. Teoreticky tedy obchodní komory v současné právní formě mohou v českém právním řádu existovat ještě velmi dlouho. Je pravdou, že obdobně (tedy že změna právní formy od roku 2014 je jen možnost, nikoli povinnost) se NOZ staví i dalším právnickým osobám. V případě zahraničních komor by ale měla být brána v potaz jejich specifická povaha a dlouhodobý charakter. Jelikož byly založeny jako stabilní platforma pro spolupráci a postupem času dochází ke změnám jejich členů, ale nikoli ke změnám komor jako takových, nelze na ně nahlížet stejně jako na jiné právnické osoby, u kterých ke vzniku a zániku dochází nepoměrně častěji.

Články k tématu

Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje