Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Střet zájmů po roce 2014: Informovat a zase informovat

Střet zájmů po roce 2014: Informovat a zase informovat

16.05.2013
Rekodifikační seriál o novém zákoně o obchodních korporacích dnes pokračuje přehledem změn právní úpravy střetu zájmů, a to ve vztahu k jednatelům s.r.o. a členům představenstva a.s. Novinky oproti dnešku jsou nemalé. A měli by si je s předstihem nastudovat i prokuristé.

První změnou v právní úpravě je oddělení pravidel proti střetu zájmů od úpravy zákazu konkurence. Obchodní zákoník doposud jen stručně zakazoval vstupování do obchodních vztahů se společností jako součást úpravy zákazu konkurence a dále reguloval některé smlouvy se spřízněnými osobami (včetně členů statutárního orgánu a jim blízkých osob) komplexem pravidel dle § 196a obchodního zákoníku, který zahrnoval pro určité případy rigidní požadavky schválení valnou hromadou či znalecké ocenění převáděného majetku.

Nový zákon o korporacích je postaven na principu informačním: dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že při výkonu funkce může dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem korporace (například korporace hodlá uzavřít smlouvu s tímto členem představenstva nebo s osobou jemu blízkou), musí člen statutárního orgánu předem informovat kontrolní orgán (typicky dozorčí radu) či nejvyšší orgán (valnou hromadu, případně společníky) o podmínkách, za jakých má být smlouva uzavřena.

Kontrolní orgán nebo společníci mohou uzavření smlouvy zakázat. Jako nový institut se zavádí i možnost kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace pozastavit dotčenému členu orgánu výkon jeho funkce. Lze předpokládat, že účelem pozastavení je umožnit ostatním členům statutárního orgánu, aby bez účasti dotčeného člena smlouvu posoudili a případně za společnost dojednali a podepsali.

Z koncepčního hlediska je zajímavé ponechání rozhodování o uzavření smlouvy zcela na společnících (nebo jen na dozorčí radě), když dosavadní judikatura ohledně § 196a obchodního zákoníku konstantně odůvodňovala absolutní neplatnost převodů majetku na spřízněné osoby bez znaleckého posudku mimo jiné i ochranou věřitelů. To znamená, že i tehdy, když s převodem souhlasili všichni společníci dotčených společností, trvají soudy na neplatnosti převodu v případě porušení pravidel dle § 196a obchodního zákoníku, a to s odůvodněním, že při nevýhodném převodu majetku společnosti na spřízněnou osobu nejsou poškozeni jen její společníci, ale potenciálně i její věřitelé, neboť může být ohrožena dobytnost jejich pohledávek.

Další podstatnou novinkou, kterou přináší zákon o korporacích, je i výslovné vztažení pravidel o střetu zájmů na prokuristy; vůči prokuristům vykonává kontrolní funkci ten orgán, který prokuristu jmenoval.

Články k tématu

Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje