Nový občanský zákoník (NOZ), který nabude účinnosti 1. 1. 2014, upravuje pouze tři formy právnických osob. A to korporace, fundace a ústavy. To přináší hned několik otázek. Co jsou ústavy, které dnešní terminologie obchodního ani občanského práva nezná? Co bude s právnickými osobami ve stávajících formách, které v NOZ nejsou? Bude možné i nadále založit občanské sdružení? Základní řešení se dozvíte v tomto článku.
Korporacemi budou obchodní společnosti a družstva, jak je známe dnes, a spolky. Obchodní společnosti a družstva bude upravovat také zákon o obchodních korporacích (ZOK). Pro korporace je charakteristická osobní složka, tedy to, že mají své členy nebo společníky. Naproti tomu fundace (nadace a nadační fondy) budou právnické osoby majetkového typu.
Ústavy jsou tvořeny jak osobní, tak i majetkovou složkou a nesou rysy obou výše uvedených forem - korporací i fundací. Nelze je ale ztotožnit ani s jednou z nich. Od korporací se ústavy liší tím, že nevyžadují nutně členství. Od toho se odvíjí i odlišná forma rozhodování, která na rozdíl od korporací nestojí na demokratickém principu, ale na principu hierarchie. Statutárním orgánem bývá ředitel, který odpovídá správní radě. Oproti nadacím nemají ústavy v tak velké míře chráněnou věcnou složku (např. zákon nestanovuje minimální limit majetku ústavu). Jejich účelem je poskytování trvalých nebo dlouhodobých služeb nějakému prospěšnému účelu. Do této kategorie lze zařadit především obecně prospěšné společnosti, školy, muzea, nemocnice, vědecké a výzkumné ústavy, galerie, medicínské instituty atp.
Právní povaha již existujících právnických osob, které upravuje také NOZ, se bude řídit ustanoveními NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti. Vzhledem k mnohým změnám, ke kterým dojde, bezpochyby vznikne v mnoha případech nutnost přizpůsobit obsah dosavadních společenských smluv, stanov, statutů nebo jiných zakladatelských dokumentů úpravě v NOZ. Právnickým osobám je na to stanovena lhůta tří let ode dne nabytí účinnosti NOZ. Obchodní korporace (tedy obchodní společnosti a družstva) budou muset nadto tyto listiny přizpůsobit také úpravě obsažené v ZOK, a to do 6 měsíců od jeho účinnosti. Je žádoucí tak učinit, neboť neupraví-li obchodní korporace své listiny ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, může dojít až k jejich likvidaci. Vedle uvedených minimálních povinných změn budou mít dosavadní obchodní korporace možnost do 2 let ode dne účinnosti ZOK zvolit, jestli se chtějí plně podřídit režimu ZOK, anebo částečně zůstanou v režimu dosavadních předpisů.
Vzduchoprázdno nenastane
Je zjevné, že k 1. 1. 2014 bude existovat i množství právnických osob, které v nové právní úpravě již nenalezneme. Neocitnou se ale v právním vakuu, jelikož NOZ s nimi i nadále počítá. Ale pouze s těmi, které ke dni účinnosti NOZ existovaly. Nebude tedy možný vznik nové právnické osoby v dřívější, ale po roce 2014 už neexistující formě. Dobrou zprávou je, že se tyto právnické osoby nebudou muset nijak „přeregistrovávat“. Budou pro ně i nadále platit stávající právní předpisy – to platí například i pro zájmová sdružení právnických osob. U některých právnických osob pak NOZ umožňuje jejich přeměnu na právní formu, kterou sám upravuje (nebo jich dává na výběr hned několik). Smyslem této možnosti je dosáhnout toho, aby forma právnické osoby co nejvíce odpovídala jejímu skutečnému účelu a fungování.
Zatímco u obchodních společností se předpokládá, že se na změny související s rekodifikací postupně připraví, zbystřit by měly i další právnické osoby. Novinky se budou týkat například i všech 91 549 aktivních občanských sdružení, které k 28. prosinci 2012 evidovalo Ministerstvo vnitra. Občanská sdružení se budou napříště považovat za spolky. V praxi to znamená, že nevyužijí-li práva změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo, budou muset své dokumenty přizpůsobit úpravě spolků.
Nové označení spolku
Úprava spolků v NOZ je na první pohled detailnější. Viditelnou změnou bude například označení spolku. Název bude muset obsahovat buď „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z. s.“, což mnohá stávající občanská sdružení nesplňují. NOZ u stávajících spolků připouští výjimku z této povinnosti tehdy, jsou-li pro to důležité důvody. Tím může být skutečnost, že osoba svůj název nese dlouhodobě a je pro ni příznačný. Spolky budou povinny mít jako hlavní činnost uspokojování a ochranu těch zájmů, k jejichž naplňování byly založeny. NOZ výslovně zakazuje, aby hlavní činností spolků bylo podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Stejně jako dnes tedy bude i po roce 2014 platit, že výdělečné aktivity budou moci být pouze podpůrnou činností spolku.