Skupina dosáhla v prvním letošním čtvrtletí čistého zisku 10,8 miliardy korun a zisku na úrovni EBITDA 32,5 miliardy korun. V obou případech jde o zaostání za očekáváním trhu dle konsensu analytiků pro agenturu Bloomberg. Ti počítali s hodnotami 12,42 mld. Kč, respektive 36,13 mld. Kč. zúžil výhled pro hospodaření celého roku 2023. Na úrovni EBITDA počítá s rozmezím 105-115 mld. Kč, na úrovni čistého zisku pak s 33-37 mld. Kč. Energetika oznámila návrh rekordní dividendy ze zisku roku 2022 ve výši 117 korun na akcii. Co byly výrazné faktory, které se propsaly do výsledku prvního čtvrtletí? Jak silný je a v dalších kvartálech bude dopad odvodů z nadměrných tržeb a daně z neočekávaných zisků? Jaký přístup lze do budoucna očekávat k dividendě? Uklidňuje se vypjatá situace s maržovými vklady? I na to odpovídá člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák v rozhovoru pro Patria.cz.
Patria.cz: Shrňte prosím na úvod klíčové parametry výsledků za první čtvrtletí, jejich výrazné položky. Co z nich vyzdvihnete z pozice finančního ředitele?
Na úrovni EBITDA jsme dosáhli 32,5 mld. Kč, což je pokles o 26 % ve srovnání s loňským rokem. Na čistém zisku 10,8 mld. Kč, což je meziroční pokles asi o 60 %. Dosažené výsledky jsou v souladu s naším očekáváním vzhledem k tomu, že je tam několik specifických zejména loňských jednorázových dočasných zisků, které meziročně působí negativním směrem.
Pozitivně působí nárůst realizačních cen elektřiny z naší výroby, ten je ale kompenzován třemi zásadními faktory. Prvním z nich je mimořádný dočasný zisk ve výši 7,4 mld. Kč, dosažený v prvním kvartále 2022. Tento dočasný zisk se v dalších kvartálech roku 2022 vyrušil vyššími náklady ve stejné výši, ale meziroční srovnání prvních kvartálů ovlivnil zásadně. Příkladem takové položky jsou prodeje emisních povolenek pro výrobu v roce 2022, které jsme tehdy realizovali v prvním kvartále z důvodu řízení likvidity a uspokojení vysokých maržových požadavků na zajištění prodejů na burzách a to vytvořilo zisk ve výši lehce přes 4 miliardy korun. Následně jsme povolenky nakoupili s pozdějším dodáním, a tím došlo během roku k eliminaci, protože zbývající tři kvartály roku 2022 byly náklady na emisní povolenky pro výrobu o stejnou hodnotu vyšší, a tudíž za celý rok celkem neutrální dopad na celoroční výsledky roku 2022.
Jako další faktor meziročního poklesu zisku je nižší výsledek tradingu zkrátka proto, že nyní nebyla tak vysoká volatilita na trzích jako v turbulentním roce 2022.
Třetím významným faktorem jsou legislativní opatření, tj. nově zavedené mimořádné odvody a daně pro energetický sektor. Odvody z tržeb výroby nad vládou stanovené stropy měly dopad na náklady prvního kvartálu 2023 přes 10 miliard korun. Na úrovni čistého zisku to byla navíc nová daň z neočekávaných zisků ve výši 9 miliard korun. Tyto dvě položky v prvním kvartálu 2022 neexistovaly.
Pokud započteme všechny tyto vlivy, naše realita za první tři měsíce je plně v souladu s naším očekáváním.
Graf: Výsledky ČEZ za 1Q23
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1Q23
Patria.cz: Analytici byli tentokrát optimističtější jak na úrovni čistého zisku, tak EBITDA vůči dodaným číslům. Kde vidíte pramen tohoto aktuálního rozdílu? Stále je to volatilita cen komodit?
Ano, většina analytiků čekala vyšší výsledek. Je to podle nás dáno zejména tím, že je velmi těžké – prakticky nemožné – odhadovat výsledky segmentu Trading. A to jak na úrovni dosažené primární obchodní marže z titulu spekulativního obchodování s komoditami, tak zejména z titulu přeceňování derivátů, zajišťujících výrobní a prodejní pozice Skupiny, které se přeceňují často nerovnoměrně v rámci kvartálů během roku. To i my vnímáme jako nejtěžší věc v modelování odhadů výsledků.
Většina analytiků také čekala mnohem nižší odvody nad vládou stanovené stropy. Nedocenili, jak velký podíl z titulu nejvyšších realizačních cen připadne právě do prvního kvartálu, kde jsou průměrné realizační ceny přirozeně výrazně vyšší než průměr za celý rok 2023.
Patria.cz: Uvedli jste, že náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly 10 mld. Kč a daň z neočekávaných zisků činila 9 mld. Kč. Za celý rok 2023 očekáváte odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 mld. Kč. Lze přesněji kvantifikovat odhad dopadu mimořádného zdanění na kvartály či za rok 2023?
Už dnes jsou ceny na některých emisních zdrojích, na uhelných elektrárnách, pod vládou stanovenými stropy pro odvody a jich se tedy odvody prakticky netýkají, týkají se jaderných elektráren. Nicméně dle schváleného systému stropů výroby v ČR má reálně i objem výroby v uhelných zdrojích vliv na celkový průměrný cenový strop pro jaderné zdroje. Tj. i proto je predikce, natož po kvartálech velmi obtížná. Navíc celé téma odvodů je primárně o cenách elektřiny, za které se podaří do konce roku prodat otevřenou část výroby – čím vyšší, tím vyšší odvody. A tudíž je to o predikci spotových cen do konce roku, což je odraženo v námi zveřejněném intervalu 10 až 15 mld. Kč celkových očekávaných nákladů na odvody za celý rok 2023. Co se týče daně z neočekávaných zisků, tam je to čistě funkcí zisku před zdaněním.
Graf: Očekávané odvody ČEZ za rok 2023
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1Q23
Patria.cz: Po prvním kvartále jste zúžili výhled pro rok 2023 do pásma 105-115 miliard korun na úrovni EBITDA a 33-37 mld. Kč na úrovni čistého zisku. Co jsou hlavní příčiny?
Hlavní a v podstatě jedinou příčinou úpravy intervalu na úrovni EBITDA je výrazný pokles tržních cen elektřiny, čímž se výrazně snížila pravděpodobnost nějakého obratu a navýšení realizačních cen výroby do konce roku. Zúžení širokého intervalu je tedy spíše potvrzení našich předpokladů z 21. 3. 2023, reflektující další pokles cen a postupné snižování otevřené pozice výroby. Na úrovni čistého zisku je vývoj výhledu EBITDA výrazně tlumen daní z neočekávaných zisků ve výši 60 % nad rámec běžné daně, tudíž upřesnění výhledu je primárně o zúžení intervalu s ohledem na snížení nejistoty do konce roku.
Graf: Výhled hospodaření ČEZ pro 2023
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1Q23
Patria.cz: Z výsledku roku 2022 jste navrhli dosud rekordní dividendu ve výši 117 korun na akcii. Vzhledem k čerstvé informaci, že MF ČR a tedy stát jako majoritní akcionář, nepodá proti tomuto návrh protinávrh, číslo můžeme očekávat schváleno valnou hromadou, která se uskuteční 23. června. Pro akcionáře je dividenda klíčové téma a zajímá je, zda s těmito úrovněmi výplaty ze zisku mohou počítat i v dalších letech.
Nyní jsme navrhli výplatní poměr 80 % z čistého zisku, což je na horní hranici platné dividendové politiky společnosti na úrovni 60 až 80 % z konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy. Je to z toho důvodu, že naše finanční situace umožňuje i při tomto výplatním poměru realizovat veškeré budoucí investice v souladu s platnou strategií VIZE 2030. V budoucnu bude záviset na vývoji tržních cen elektřiny a tempu realizace naší investiční a akviziční strategie. Aktuálně nemáme takový rozsah investičně náročných projektů, do kterých by v nejbližších letech prostředky šly, což se ale v budoucnu může změnit, jakmile začneme budovat obnovitelné zdroje v Česku, nebo například expandovat ještě více v oblasti ESCO, resp. pokud by došlo k poklesu cen elektřiny. V této souvislosti se v budoucnu může stát, že návrh bude níže, než 80 procent.
Když se podíváme na praxi mezi evropskými energetikami, je průměr výplatního poměru kolem 65 procent. My navrhujeme nyní horních 80 procent výplatního pásma, protože si to nyní můžeme dovolit.
Graf: Návrh dividendy ČEZ
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1Q23
Patria.cz: Palčivou rovinou hospodaření a managementu likvidity byly maržové vklady. Jaká je situace nyní? Uklidňuje se a normalizuje?
Situace se změnila radikálním způsobem oproti momentu, kdy jsme měli na maržových vkladech 26. srpna loňského roku řádově 200 miliard korun. Celkový čistý dluh poklesl za první kvartál o 73,8 mld. Kč, přičemž snížení maržových vkladů na komoditních burzách činilo 43 mld. Kč z toho. Nyní jsou na maržových vkladech jednotky desítek miliard korun, situace se tedy víceméně normalizuje. Ceny elektřiny dnes na burzách jsou na úrovni 120, 140 EUR/MWh pro nejbližší období.
Nicméně, my nadále konzervativně udržujeme relativně vysokou hladinu likvidity sjednaných linek. Situace sice vypadá násobně klidněji, ale může se stát, že dojde k nějaké eskalaci či tržnímu výkyvu. Likvidity se v tomto směru zbavujeme extrémně obezřetně.
Graf: Stav zajištění rizik
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1Q23
Patria.cz: Zastavme se ještě u tématu očekávaných dopadů cenových stropů do hospodaření. Nyní v 1Q23 jste na zálohách odvedli řádově 10 miliard korun, celoročním očekáváním je 10 až 15 mld. Kč. Znamená to, že by se dopad cenových stropu v dalších kvartálních výsledcích již takřka nemusel projevit? Pokud ano, za jakých podmínek by tomu tak bylo.
Řekli jsme, že celkově za rok 2023 očekáváme dopad odvodů nad cenové strop tržeb a daň z neočekávaných zisků celkem na úrovni 30 až 40 miliard korun. I to je celkem široké rozpětí a je to dáno tím, že vše závisí na cenách elektřiny. Část elektřiny prodáváme na spotovém trhu, k 31.3. 2023 jsme ještě měli neprodáno zhruba 10 procent naší očekávané dodávky z výroby. Tato otevřená pozice výroby je zdroj, který udělal loni výjimečný výsledek právě proto, že jsme tuto „volnou“ elektřinu prodávali za 300 až 1000 euro na megawatthodinu. Dnes jsou spotové ceny na podstatně nižších úrovních kolem 100 EUR/MWh a je otevřené, kam se budou vyvíjet do konce roku. Důležité je také říci, že naše podnikání je sezónní s obvykle ziskovějšími zimními měsíci.
Legislativní řešení definuje odvodové období jako celý rok s měsíční platbou záloh, celková výše odvodů bude tedy záviset až na rozdílu celoroční průměrné realizační ceny oproti celkovému stropu tržeb z výroby společnosti, daném zákonem.
Patria.cz: Klíčovým tématem pro investory je možná restrukturalizace .
V tomto směru nemohu nic komunikovat. Je to otázka na majoritního akcionáře.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996–2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny , od května 2008 členem představenstva a od října 2011 do prosince 2019 byl také místopředsedou představenstva , a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.