Měnový výbor americké centrální banky, který dnes bude rozhodovat o nastavení měnové politiky, čelí nelehké kombinaci dvou problémů: slabému ekonomickému růstu a rostoucí inflaci. Snaha o řešení jedné z těchto potíží je rizikem, že se ta druhá zhorší. Proto se všeobecně očekává, že Fed ponechá tentokrát opět úrokové sazby beze změny – klíčová sazba by tak měla setrvat na současných 2 % a tzv. „prime lending rate“, účtovaná u určitých kreditních karet, hypoték a dalších produktů, za kterou si půjčují miliony spotřebitelů a firem, na 5 %.
Kvůli narůstajícím obavám z inflace Fed v červnu přerušil již téměř rok trvající sérii snižování sazeb, která měla podpořit churavějící ekonomiku. Další snižování sazeb by nejen podpořilo inflaci, ale podle některých odborníků zřejmě ani příliš nepomohlo ekonomice, jejíž nejtíživějším problémem je nyní trh s bydlením a napjaté podmínky na úvěrovém trhu.
Prezident Bush již podepsal balíček opatření na pomoc trhu s bydlením, který by umožnil tisícům lidí, kterým hrozí ztráta nemovitosti, přeměnu hypotéky na levnější, státem garantovaný úvěr. Fed mezitím již přijal řadu mimořádných kroků, aby uvolnil podmínky na úvěrovém trhu, takže banky, investiční společnosti a další mají lepší přístup k úvěrům. Dostupnost úvěrů je pro ekonomiku klíčová, bez ní by spotřebitelé měli obtížný přístup k nákupu velkých statků, jako jsou domy či auta, a firmy by měly menší tendenci k expanzi a zvyšování zaměstnanosti.
Nezaměstnanost v USA v červenci vyšplhala na čtyřleté maximum 5,7 %. Letos zatím ekonomika přišla o téměř půl milionu pracovních míst a další ztráty se očekávají. Nezaměstnanost by se mohla do poloviny příštího roku dostat až na 6,5 %. Zvyšování nezaměstnanosti přitom vyvolává stále větší obavy, že se sníží spotřebitelské výdaje, které dále zatíží ekonomický růst. Naděje, že se ekonomika ve druhém pololetí zotaví, již z velké části vyprchaly.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 %. Spotřebitelské ceny v červnu rostly druhým nejrychlejším tempem za poslední čtvrtstoletí a velkoobchodní ceny rovněž prudce vzrostly. Ceny energií se však v posledních týdnech trochu ochladily, což dává Fedu více prostoru pro ponechání sazeb beze změny.
Přesto řada ekonomů očekává, že Fed na svém zasedání v úterý bude pokračovat ve své tvrdé protiinflační rétorice, zacílené na kontrolu inflačních očekávání, jehož růst by dále podpořil růst inflace.
Fed sice již v minulosti signalizoval, že jeho další krok ohledně sazeb bude pravděpodobně směrem vzhůru, nicméně jeho načasování je nejisté. Prezident filadelfského Fedu, Charles Plosser, v červenci uvedl, že Fed bude zřejmě muset „dříve nebo později“ zvýšit sazby, i když se zaměstnanost a finanční podmínky nezotaví. Prezident dallaského Fedu, Richard Fisher, proti většinovému rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny v červnu již kvůli vysoké inflaci pro zvýšení sazeb dokonce hlasoval.
Pokud jednou inflace vystartuje směrem vzhůru, může být pro Fed obtížné s ní něco dělat. Paul Volcker, šéf Fedu v 80. letech zaútočil na inflaci zvýšením sazeb na nejvyšší úroveň od občanské války. To však zemi dostalo v letech 1981-82 do bolestné recese...
(Zdroj: AP)