Podle nedávného prohlášení šéfa Fedu Bena S. Bernankeho by státní úředníci měli přezkoumat možnosti, jak může státní dozor a úrokové míry ovlivnit bubliny na trzích investčních aktiv jako jsou reality, či akcie. Možná tak nastane znatelný posun od dob, kdy Alan Greenspan tvrdil, že centrální banky nemají možnost detekovat a ovlivňovat podobné jevy.
Podobný plán se dobře poslouchá – prevence je jistě lepší než následná léčba. Svým způsobem by to pak byl poslední krok k úplnosti monetárních politik – desetiletí se centrální banky učily zkrotit inflaci a co nejméně poškodit růst, teď ještě ty bubliny a vše je pod konrolou. Háček tu ale je, respektive tři:
1.Detekce bubliny
Co se týče detekce bubliny, je jasné, že pokud by to objektivně šlo, žádné by nevznikaly. Podle některých studií ale existovaly subjekty např. při .com bublině, které si jí byly vědomy a aktivně ji využívaly. Takže dejme tomu, že toto by teoreticky šlo – některé z bublin nakonec skutečně přímo křičely.
2.Ekonomická možnost centrální banky bublinu propíchnout včas po jejím vzniku.
Nedávno jsem zde citoval studii „Excess Monetary Liquidity and Asset Prices“ (Daniel Szpiro, University of Lille I, 2005), která popírá současný názor, že Fed sám do značné míry způsobil současné problémy nadbytečnou likviditou v minulých letech. Jinak řečeno – podle této studie bubliny nečekají na stimul od centrální banky. Obrácené studie – vliv centrání banky na ukončení bubliny, mi známy nejsou. Pokud by ale platilo uvedené a vztah byl symetrický, bubliny by nečekaly na centrální banku, aby se vytvořily, a nedělaly by si z ní moc, pokud by chtěla, aby splaskly. Ale opět – dejme tomu, že razantní krok centrální banky by skutečně otevřel investorům oči a ta by tak mohla skutečně ovlivňovat ceny akcií při jejich nemístném růstu.
3. Politická možnost centrální banky bublinu včas propíchnout včas po jejím vzniku.
Zde vezměme dva základní scénáře:
A-Ekonomika se přehřívá, existují inflační tlaky a stejně tak se formuje bublina na trhu s investičními aktivy. Zde je rozhodnutí lehké, sazby budou zvýšeny a, pokud platí výše uvedené, bublina splaskne.
Jak to ale bude vypadat v případě kdy:
B-Ekonomika roste pod potenciálem, nejsou inflační tlaky, ale na trhu některých investičních aktiv jsou známky formování bubliny.
Myslím, že je nepravděpodobné, že by naprostá většina centrálních bankéřů byla ochotna a schopna v podobné situaci reagovat ještě před tím, než bude stejně všem jasné, že ceny jsou příliš vysoko. Největší překážkou oněch aktivních honů na bubliny tak možná nebudou technické faktory, ale náš faktor lidský.
Jak to bude vypadat v reálu ale téměř jistě zjistíme – pár let si budeme dávat pozor, ale zase přijde „nová doba“, kdy pro mnohé na čas přestanou platit základní přírodní zákony. Zda nás dovede centrální banka klepnout přes prsty už když to bude jen příjemně hřát, uvidíme.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.