Brusel (zpravodaj ČTK) - Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese, řekl dnes ministr financí v demisi Miroslav Kalousek při příjezdu na bruselská jednání s kolegy z dalších zemí bloku. Podobně se vyjadřovali i někteří další ministři, kteří současně vyzývali k tomu, že po překonání krize se unie musí vrátit k fiskální disciplíně.
"Zdá se, že právě teď prožíváme nejtěžší dny a týdny recese, a že už ale začínáme cítit známky stabilizace, a příští rok, doufejme, nastanou první známky oživení," řekl Kalousek.
Jednání ministrů přichází den poté, co Evropská komise zveřejnila novou prognózu. Podle ní letos hospodářství bloku propadne o čtyři procenta. V recesi, byť výrazně nižší, by podle předpovědi měla unie navíc zůstat i v příštím roce.
"Zatím jsme velmi opatrní optimisté," řekl Kalousek na dotaz, zda už je vidět světlo na konci pomyslného tunelu krize. "Doufejme, že to světlo není vlak, který jede v protisměru," dodal.
Česku komise předvídá pro letošek pokles o 2,7 procenta. Příští rok by ale měl hrubý domácí produkt ČR opět začít růst, a to o 0,3 procenta. České ministerstvo financí koncem dubna zveřejnilo svůj odhad, podle něhož ekonomiku letos čeká propad o 2,3 procenta. Příští rok by mělo české hospodářství mírně růst o 0,8 procenta.
"Jak to bude doopravdy, neví vůbec nikdo," podotkl Kalousek. V různých predikcích nicméně jsou určité společné prvky. "Můžeme z nich vyčíst, že Česká republika na tom bude o něco lépe než země eurozóny, což ovšem neznamená, že na tom budeme dobře," dodal.
"Tato prognóza přináší samozřejmě bohužel potvrzení trendů, ale zároveň i první náznaky zlepšení situace," řekl slovenský ministr Ján Počiatek. Komise tak prý počítá s tím, že koncem roku by mohlo dojít ke stabilizaci a v průběhu příštího roku k postupnému oživení unijní ekonomiky.
"Fiskální disciplína tu musí být, stále se hlásíme k paktu stability a růstu, ale v těchto momentech je důležitější stimulace ekonomiky," řekl slovenský ministr.
"Až krize skončí, tak se musíme vrátit k limitům paktu stability a růstu," poznamenal zase řecký ministr Joannis Papathanasiu. Tento pakt počítá s tím, že deficit bude pod třemi procenta HDP a že by vlády měly usilovat o pokud možno vyrovnaný či dokonce přebytečný deficit.
Jen šest zemí EU ale podle prognózy komise zůstane pod hranicí tří procent v letošním roce. Podíl na tom má přijímání záchranných a konsolidačních balíčků, k nimž jednotlivé země přistupují. "Všechny stimulační balíčky musí být dočasné. Tímto způsobem nemůžeme pokračovat i o krizi," řekl finský vicepremiér Jyrki Katainen.
Podle prognózy Bruselu také stoupne míra nezaměstnanosti v EU letos na 9,4 procenta a příští rok až na 10,9 procenta. Ještě hůř by na tom měla být eurozóna, kde letos nezaměstnanost dosáhne 9,9 procenta a v roce 2010 až 11,5 procenta. "Směřujeme k sociální krizi," řekl již dříve lucemburský premiér a předseda zemí eurozóny Jean-Claude Juncker.
"Evropa přesto, že prožívá velkou recesi, je šťastné místo na planetě, kde lidé netrpí hlady a jsou relativně bohatí a relativně bezpeční," podotkl k tomu nicméně Kalousek. Podle něj nezaměstnanost přesahující až deset procent může znamenat sociální pnutí. "Určitě to ale neznamená, že na tom budeme jako v Tanzanii. Chudoba je relativní pojem. I přes recesi bude Evropa stále jedním z nejbohatších míst na celém světě," dodal.