USA nejsou ve srovnání s Evropou v reakci na krizi proaktivnější jen v oblasti fiskální a monetární stimulace. Podobně je tomu v bankovním sektoru. Např. podle MMF evropské banky zatím získaly jen 40 % z 1 bilionu dolarů, které podle MMF potřebují k pokrytí ztrát od začátku finanční krize. Oproti tomu americké banky získaly nebo oznámily plány na získání asi dvou třetin z 666 miliard dolarů, které podle MMF potřebují.
Podle WSJ tyto rozdíly částečně odráží odlišný postoj k tomu, jak zkoumat a hodnotit poškozené banky. V UK - jedné z hrstky evropských zemích se stres-testem svých bank, nikdy nebyly zveřejněny jejich parametry nebo podrobné výsledky. Strategie USA sebou sice nesla prosakování zpráv a dohadování se mezi bankami a regulátory, ale i otevřenost posilující podle WSJ důvěryhodnost jejich zátěžových testů. Podle včerejší zprávy agentury Bloomberg přitom už i bankovní regulační orgány Evropské unie plánují podrobit v září evropské banky stress testu; výsledky testu však nebudou veřejné. A narozdíl od amerického testu by ten evropský neměl prověřovat potřebu kapitálu bank.
Dalším z důvodů, proč evropské banky jsou za těmi v USA při zvyšování základního kapitálu je podle WSJ to, že ekonomická recese se dostávala zhruba rok přes Atlantik. To oddálilo bolesti u většiny bank v Evropě, s výjimkou malého počtu evropských finančních institucí, které investovaly do amerických aktiv. Evropským bankám ale nyní hrozí potenciální ztráty z rizikových investic, kterým se americké banky do značné míry vyhnuly – např. investice do východní Evropy.
WSJ pak je toho názoru, že slabost bank v Evropě bude mít potenciálně větší ekonomické dopady, neboť přibližně 80 % úvěrů zde poskytnutých je od bank, ve srovnání s pouze jedním z pěti v USA.