Řeči se vedou a voda teče – úvah o tom, že USA ztratí svou dominantní pozici, tu zejména v době kulminace finanční krize bylo mnoho. Někde ale od slov přecházejí k činům – příkladem může být poslední vývoj v Austrálii. Např. podle WSJ od druhé světové války dominance armády Spojených států podporovala prosperitu a relativní mír Asie a Pacifiku. Její ubývající moc uprostřed regionu nestabilních nukleárních režimů, jako je Pákistán a Severní Korea, a expandující vojenská moc Číny je pro nejbližšího amerického spojence – Austrálii, důvodem ke znepokojení.
Austrálie nepředpovídá brzký konec dominance Spojených států - bude podle očekávání trvat až do roku 2030. Silnější Indie a postupný vývoj Indonésie jako stabilního demokratického spojence by také měly působit pozitivně. Podle WSJ ale bez podpory Spojených států ve výdajích na obranu a zaměření na Asii a Pacifik není jasné, který národ bude nakonec v regionu dominovat. Přitom právě to by mohlo mít hluboký vliv na bezpečnost a obchod. Nejjasnější výzva přichází z Číny, kde Pentagon odhaduje výdaje na ozbrojené síly ve výši 105 - 150 miliard dolarů v roce 2008. Austrálie je také znepokojena nestabilitou mezi svými ostrovními Pacifickými sousedy, terorismem, šířením zbraní hromadného ničení a objevujícím se ohrožení jako je kybernetická válka.
Podle WSJ tak premiér Austrálie Kevin Rudd nedávno uvedl: “Někteří říkali, že v globální ekonomické recesi bychom měli snížit výdaje na obranu, abychom zmírnili tlak na rozpočet. Ale vláda věří, že opak je pravdou. V době globální nestability musí Austrálie investovat do silných, schopných a dobře zajištěných ozbrojených sil. Austrálie se tak obává konce „unipolarity“ a její obavy mohou být předzvěstí podobného vývoje i v jiných regionech.