Praha 18. listopadu (ČTK) - Největší švédská telekomunikační společnost (4,87 EUR, 0,41%) loni zaplatila za zbylé státní akcie ázerbájdžánského mobilního operátora Azercell Telekom starými privatizačními kupóny stejného typu, které český finančník Viktor Kožený prodal americkým investorům. Uvedla to agentura Bloomberg.
Zpráva může ovlivnit odvolání Koženého společníka Frederica Bourka, který byl letos newyorským soudem odsouzen na rok do vězení za uplácení ázerbájdžánské vlády zčásti pomocí privatizačních kupónů. Podle Koženého, který agentuře zaslal e-mail, to také ukazuje, že investoři, kteří si stěžovali, že byli oklamáni, dostávají své peníze zpět.
Z výroční zprávy za loňský rok plyne, že firma loni zaplatila ázerbájdžánské vládě 180 milionů dolarů (zhruba tři miliardy Kč) za zbylý státní podíl 35,7 procenta akcií Azercell. Získala tím na největším mobilním operátorovi v zemi většinový podíl 51,3 procenta.
Švédská firma použila kupóny, které vláda v Baku rozdělila roku 1995 občanům a od nichž je kupovali investoři, aby se dostali ke státnímu majetku. Expert na kavkazský region Svante Cornell podle agentury Bloomberg vyjádřil překvapení, že se kupóny ještě používají a mají nějakou hodnotu.
V nákupu ázerbájdžánských kupónů se výrazně angažoval Kožený, který chtěl jejich prostřednictvím a s pomocí dalších investorů koupit místní státní ropnou společnost Socar. Kupóny nebo podíly na svém podniku tak prodával řadě amerických investorů, kteří do operace vložili asi 350 milionů dolarů. Stát však nakonec Socar neprodal a investoři přišli zkrátka.
Kupóny toho typu, které nyní uplatnila , byly jádrem letního procesu s finančníkem Bourkem. Ten byl odsouzen za to, že se v roce 1998 spikl s Koženým k plánu uplatit ázerbájdžánské nejvyšší vedení penězi a podílem na Koženého společném podniku Oily Rock Group, který měl koupit Socar. Podnik měl v majetku tytéž kupóny, kterými nyní platila švédská firma.
Mluvčí Ola (12,24 USD, -2,39%) Kallemur sdělil, že firma zaplatila nejmenovaným investorům za to, že předají své kupóny ázerbájdžánské vládě jako část platby za Azercell. Dodal, že další platba za akcie pomocí kupónů se uskuteční i letos.
Kožený v e-mailu agentuře sdělil, že již v kupónech nemá "žádné finanční zájmy". "Jsem rád, že investoři alespoň dostávají své peníze zpátky," uvedl. Tento vývoj podle něj také vyvrací "tvrzení opakovaná posledních deset let", podle nichž byla investice do Socaru bezcenná již ve chvíli, kdy tento plán před 12 lety pojal.
Kožený před newyorským soudem nestanul, protože je na Bahamách, které před dvěma lety zamítly americkou žádost o jeho vydání. Hájí se tím, že se na něj v tomto případě nevztahují americké zákony zakazující uplácení v zahraničí. Žaloba namítá, že Kožený nakládal s penězi amerických investorů, takže se ho to týká a nadále požaduje jeho vydání. Kožený sám musel v letech 2005 až 2007 strávit kvůli ázerbájdžánskému případu 20 měsíců v bahamském vězení.
Co se stalo s kupóny po krachu transakce se Socarem, nebylo až dosud jasné. Zapečetěné soudní záznamy, k nimž se Bloomberg dostal, však říkají, že Koženého kupóny skončily u kansaského ropného investora George O'Shaughnessyho, který byl jedním z prvních investorů v projektu koupě Socaru.
O'Shaughnessy podle zaslaných e-mailů kontroloval do roku 2004 asi tři miliony kupónů, které předtím vlastnil Kožený a jeho američtí spoluinvestoři. Uvedl tehdy, že vlastní "v podstatě všechny" kupóny, které zahraniční investoři drželi, a snažil se je prodat ázerbájdžánské vládě až za 350 milionů dolarů v hotovosti nebo nemovitostech, tedy za sumu, kterou investoři původně do podniku vložili.
Kupóny údajně začal O'Shaughnessy shromažďovat v roce 1999 a jeho deklarovaným cílem bylo "získat zpět peníze, které západní investoři ztratili". Investora u vlády v Baku podpořil kansaský senátor Sam Brownback a vláda alespoň prodloužila platnost kupónů.
Mluvčí odmítl říci, zda uplatněné kupóny byly O'Shaughnessyho. Nesdělil ani jejich celkový objem a peněžní hodnotu. "Kupóny drželi investoři, kteří je získali kolem roku 2000 za slibů, že je budou moci využít v budoucích privatizacích. Navzdory tomu je použít nebyli schopni a dostali se s vládou do právních sporů," řekl mluvčí Kallemur. "Nyní v rámci vyrovnání mezi vládou a investory požádala vláda Azercell o spolupráci a o to, aby část plateb byla přijata v kupónech," vysvětlil mluvčí.
Právník Harold Haddon, který připravuje odvolání Koženého společníka Bourka, se domnívá, že využití kupónů, pokud se ukáže, že byly původně Koženého, podpoří tvrzení jeho klienta, že k žádným úplatkům nedošlo. "Kdyby je švédská firma získala ze soukromých zdrojů, byl by to určitě silný podpůrný důkaz, že nelegální platby neexistovaly," řekl. Podle něho by bylo divné, kdyby ázerbájdžánská vláda prodala Azercell za kupóny, které by předtím dostala jako úplatek.