Sleduje v podvečer dokumentární pořad o leteckých katastrofách, nemohl jsem se ubránit nutkavé myšlence, že podobně jako moře vydává své mrtvé až po určité době, chová se ekonomika stejně k obětem ekonomických krizí. Jedná se o krkolomné přirovnání, ale eskalace řeckého dluhu více než rok po hlavních událostech vedoucích k finanční krizi je tak trochu jeho potvrzením. Moře se rychle zavřelo nad vrakem hypoteční bubliny a na chvíli se zdálo, že droga v podobě nulových úrokových sazeb nás ochrání od nepříjemných následků. Opak je však pravdou. První zemřelý řecké národnosti se tiše vyhoupnul na hladinu a my (bohužel asi marně) doufáme, že bude i posledním. Přírodní zákony nelze oklamat a trosky rozbitého letadla musí někdo posbírat a uklidit.
Posledních dvacet let bylo úrokové prostředí v celosvětovém měřítku velmi stabilní. Úroveň sazeb, až na několik málo vyjímek, trvale klesala téměř v celém rozvinutém světě a její změny jsme si zvykli počítat na bázické a ne procentní body. Na výši úrokových sazeb závisí profitabilita výrobního podniku, cena akcií na burze, schopnost státu (aspoň teoreticky) splácet své dluhy, deficitnost či přebytkovost penzijních plánů, síla a slabost měny a mnoho dalších důležitých věcí. Řecké události nám pomalu a jistě naznačují, že se tento „easy going“ svět začíná pomalu hroutit.
Platí-li Řecko za své půjčky dvouciferný úrok, dá se předpokládat, že lokální firma, jejíž činnost nepřesahuje hranice země, nemůže u své financující banky dosáhnout výrazně lepších podmínek. Plošně vyšší úrokové náklady znamenají nižší profity, vyšší nezaměstnanost, nižší ekonomický růst. Pokud k takové změně dojde skokově, způsobí ekonomický šok nevídaných rozměrů. Ostatní země postižené nákazou (Portugalsko, Španělsko…) se zatím tváří neutrálně, ale pokud by se nárůst jejich CDS měl projevit zdražením úvěrů uvnitř jejich ekonomik, vedlo by to minimálně ke zpomalení růstu nebo i k recesi a nevratným změnám. Pro systém adaptovaný na nulovouí úrokovou míru je totiž nárůst sazby v řádu procentních bodů brutální změnou. Zatím se zdražování úvěrů nejspíš nekoná. Pokud by však k němu mělo dojít, nemusí být imunní ani země typu Velké Británie a Francie a z okrajového jevu by se mohl stát celoevropský problém.
Recese je hůře zvratitelný proces než nárůst cen CDS. Zdá se, že pokud by evropští politici lépe pochopili závažnost situace, jednali by s větší naléhavostí od samého počátku. Na druhou stranu můžeme jen stěží očekávat, že politik, i sebeosvícenější, překročí stín svého mandátu a půjde proti zájmům voličů.
Vrátím-li se zpět ke úvodnímu přirovnání s leteckou katastrofou, nemohu se ubránit dojmu, že ve světové ekonomice přichází období nepříjemného úklidu trosek. Záměrně říkám světové, jelikož je možno předpokládat širší konsekvence evropských problémů, jak naznačuje i včerejší mimořádný propad na amerických burzách. Je však jenom na nás, jestli naše zemřelé roztrhají pomyslní žraloci, k čemuž směřujeme v případě Řecka, nebo jejich památku náležitě uctíme.