(ČTK) - Švýcarský parlament dnes definitivně vyřešil vleklý spor, který se týká předání citlivých osobních údajů o klientech banky (15,85 CHF, 2,19%) úřadům ve Spojených státech. Zákonodárci v obou komorách parlamentu rozhodli, že nebude možné k návrhu uspořádat referendum, takže Washington má prakticky nadosah tisíce souborů se jmény údajných daňových podvodníků.
"Teď už nic nestojí v cestě tomu, aby data o klientech mohla být odtajněna a v oprávněných případech předána," oznámilo krátce po hlasování švýcarské ministerstvo spravedlnosti.
V podezření z neplacení daní je ještě asi 4450 amerických občanů, kteří jsou klienty . Američané se na daňové úniky svých občanů začali podrobněji zaměřovat v roce 2008, předtím ale zadrželi i některé vysoké činitele . První podezření se objevila už v roce 2007, později Spojené státy švýcarské úřady požádaly o těsnější spolupráci.
"Já i celá banka děkujeme Spolkovému shromáždění a těm členům parlamentu, kteří v této problematice hledali řešení," poznamenal šéf Oswald Grübel.
Dolní komora parlamentu původně chtěla, aby se mohli k návrhu vyjádřit i švýcarští občané, nakonec ale svůj požadavek stáhla. To znamená, že se dohoda v současné podobě už brzy může stát zákonem. Vláda v Bernu tak nyní doufá, že spor s americkými úřady se jí po téměř třech letech podaří uzavřít.
Dolní komora schválila poměrem hlasů 81 proti 63, že nelze vyhovět požadavku, aby mohli do znění dohody mezi Švýcarskem a USA mluvit obyčejní Švýcaři. Čtyřicet sedm zákonodárců se hlasování zdrželo.
Pokud by země přistoupila na to, že bude k této záležitosti uspořádáno referendum, potom by Švýcarsko asi nestihlo ultimátum, které mu Američané dali. Na soubory se jmény podezřelých amerických klientů je totiž Washington ochoten čekat pouze do konce srpna, pak by ve svých požadavcích značně přitvrdil. Referendum by se nestihlo dřív než v listopadu.
Posun v této záležitosti je pro naprosto zásadní. Banka už loni souhlasila s tím, že Američanům data o klientech předá a výměnou za odklad trestního stíhání zaplatí pokutu asi 780 milionů dolarů (asi 16,4 miliardy Kč). Washington ale signalizoval, že pokud nepředá údaje o dalších asi 4450 Američanech, kteří u ní mají účet a kteří jsou jako podezřelí uvedeni v americko-švýcarské dohodě, přistoupí k rozsáhlému vyšetřování. To by se mohlo táhnout hodně dlouho a zrovna v době, kdy se banka zotavuje z dopadů finanční krize a snaží se vylepšit reputaci v USA.
Švýcarské úřady prozatím předaly jména asi 400 klientů , kteří s tím ale písemně souhlasili. Podle Švýcarů přistoupili na nabídku amerického správce daně Internal Revenue Service (IRS), který jim po přechodnou dobu slíbil shovívavost, pokud nezdaněné peníze přiznají. Dalších přibližně 100 amerických klientů k tomu zmocnilo přímo švýcarské úřady.
Švýcarsko se spolupráci s USA zpočátku vehementně bránilo a poukazovalo na své tradiční bankovní tajemství. Washington Bernu pohrozil, že pokud bude dál krýt daňové podvodníky, ocitne se Švýcarsko mezi zeměmi, které nespolupracují při odhalování trestné činnosti. To by pro Švýcarsko mimo jiné znamenalo řadu omezení v obchodním styku s vyspělými zeměmi.
Vyšetřování například odhalilo, že jako přední švýcarská banka léta pomáhala klientům z USA skrývat peníze před jejich daňovým úřadem. Zájem o informace o svých potenciálních daňových delikventech, kteří mohou skrývat peníze ve Švýcarsku, pak projevily i vlády dalších zemí.