Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v posledním měsíci loňského roku zrychlily meziměsíční růst na 0,5 procenta z listopadového tempa 0,1 procenta. Byl to nejrychlejší nárůst za 18 měsíců, ze čtyř pětin jej však způsobil dražší benzin, zatímco ostatní ceny spíše stagnovaly. Meziroční míra inflace vzrostla na 1,5 procenta z listopadových 1,1 procenta, sdělilo dnes ministerstvo práce USA.
Ceny inflačního jádra bez zahrnutí kolísavých cen energie a potravin stouply stejně jako v listopadu jen o 0,1 procenta a stejným tempem vzrostly i ceny potravin. Energie však proti listopadu zdražila celkově o 4,6 procenta a z toho ceny benzinu se zvýšily o 8,5 procenta.
Meziroční růst cen inflačního jádra a tím i jejich růst za celý rok 2010 činil 0,8 procenta. Bylo to nejpomalejší roční tempo od roku 1957, odkdy vláda začala měřit růst spotřebitelských cen současnou metodikou. Během loňského roku klesla meziroční míra jádrové inflace až na rekordní minimum 0,6 procenta.
Vývoj inflačního jádra potvrzuje, že základní cenové tlaky jsou v americké ekonomice nadále slabé. Zadržuje je stále nedostatečně rostoucí ekonomika a vysoká nezaměstnanost, což jsou faktory, které maloobchodním prodejcům a výrobcům brání přenášet zvýšené náklady surovin na zákazníky.
Nárůst cen energetických a dalších komodit se však může v příštích měsících začít promítat do celkové inflace, což zvýší tlak na centrální banku (Fed), aby odstoupila od nynější extrémně uvolněné měnové politiky. Fed na podzim zahájil druhou vlnu takzvaného kvantitativního uvolňování, kdy vrhá do ekonomiky formou nákupů vládních dluhopisů nové peníze, aby podpořil slabý hospodářský růst a zabránil nežádoucímu poklesu inflace nebo dokonce vzniku deflace.
Šéf Fedu Ben Bernanke minulý týden v Kongresu prohlásil, že americká inflace zůstane "pravděpodobně po nějakou dobu utlumená". Fed usiluje o to, aby se meziroční jádrová inflace pohybovala ve střednědobém výhledu zhruba v rozpětí 1,5 až dvě procenta.