Ben Bernanke v Kongresu hovořil o monetární politice Fedu a uvedl, že Taylorovo pravidlo ukazuje, že sazby by měly ležet hluboko pod nulou. To pak podle něho ospravedlňuje kvantitativní uvolňování. Matoucí ale je, že já sám již měsíce uvádím, že Taylorovo pravidlo neindikuje, že by sazby měly být pod nulou. A když byl Bernanke dotázán, zda se Taylor domnívá, že tomu tak je, Bernanke neodpověděl přímo, místo toho tvrdil, že jsem v roce 1999 preferoval jinou verzi pravidla, než kterou jsem zveřejnil v roce 1993; a pak uvedl, že verze z roku 1999 poukazuje na velmi odlišnou sazbu.
Nejsem si jistý, kde vznikl dojem, že jsem v roce 1999 upřednostňoval jiné pravidlo. A nejde jen o akademickou diskusi a citace. Rozdílná pravidla totiž dávají při kalkulaci odhadu sazby mnohem větší váhu produkční mezeře a proto je u nich pravděpodobnější, že vygenerují negativní sazby a budou použity jako argument pro politiky typu QE. A slova předsedy Bernankeho naznačují, že Fed nemá jasno v tom, jaký postup pro stanovení sazeb použít. Je to Taylorovo pravidlo, nebo pravidlo, které se mi neprávem připisuje od roku 1999? Nebo je to ještě něco jiného? Bylo by přitom docela dobré vědět, čím se Fed řídí, protože transparentnost by pomohla trhům pochopit, zda bude QE prodlouženo a kdy se sazby dostanou z rozmezí 0 – 0,25 %.
Například pokud by se používalo Taylorovo pravidlo, sazby by se rovnaly 1,5násobku inflace plus 0,5násobku produkční mezery plus 1. Poslední čtvrtletní data ukazují na 1,4% inflaci a 4,4% produkční mezeru. Odhad sazeb je tedy následující: 1,5 x 1,4 + 0,5 x (-4,4) + 1 = 2,1 + (-2,2) +1 = 0,9 (%). Podle tohoto pravidla by tedy Fed měl již brzy sazby zvyšovat, možná již před koncem tohoto roku. Pokud se ale budou používat jiná pravidla, budeme možná čekat déle.
Bylo by tak docela vhodné, kdyby se obnovily určité požadavky týkající se informační otevřenosti a odpovědnosti Fedu, které byly odstraněny v roce 2000. Fed by tak musel definovat svou strategii a pravidla, podle kterých se řídí. A musel by Kongresu vysvětlit důvody případného odchýlení se od této strategie a pravidel. Rozdíl oproti současnému slyšení v Kongresu by spočíval v tom, že by Kongres spolu s americkou veřejností měl základní přehled o tom, jakou strategii Fed má.
Zdroj: Blog Johna Taylora