Ekonomický růst v Evropě se bude letos a příští rok zrychlovat jen nepatrně a rizika pro něj budou představovat dluhové krize na okrajích eurozóny, vysoké rozpočtové deficity a inflační tlaky. Předpověděl to Mezinárodní měnový fond (MMF) v dnešním hospodářském výhledu pro Evropu. Za naléhavou označil potřebu donutit banky v oblasti k posílení svých financí, aby je neohrozila krize v Řecku a dalších okrajových ekonomikách eura.
Ekonomický růst v eurozóně a v celé Evropské unii zůstane letos kolem loňského tempa 1,7 procenta. Příští rok se má v zemích eura urychlit na 1,8 procenta a v celé EU na 2,1 procenta. Mladé tržní ekonomiky na východě kontinentu zaznamenají jako celek letos i napřesrok růst o 4,3 procenta po loňském tempu 4,2 procenta a celá Evropa zrychlí příští rok na 2,6 procenta z letošních 2,4 procenta.
Pro Českou republiku fond zachoval pro letošek únorovou sníženou prognózu růstu 1,7 procenta a pro příští rok odhad výrazného zrychlení na 2,9 procenta. Nejsilnější růst z Evropské unie zaznamená v roce 2012 po Rumunsku Slovensku, kde se čeká zvýšení hrubého domácího produktu o 4,2 procenta po letošních 3,8 procenta.
Zrychlení růstu však závisí na tom, zda dluhové krize nenaruší ekonomiku celého regionu, upozornil MMF. "Finanční propojení mezi zeměmi s problémy se státními dluhy a zbytkem Evropy by mohly tento výhled ohrozit," uvedl fond ve zprávě. Hlavním kanálem této nákazy by byly banky, které vlastní dluhopisy zadlužených zemí, "rána důvěře by se mohla rychle rozšířit po celé Evropě", uvedl MMF.
Co se týče zvýšených inflačních tlaků v důsledku silného růstu cen komodit, ty by měly být podle MMF jen dočasné a inflace by se měla po letošním růstu opět snížit. Pro EU čeká fond snížení inflace příští rok na 1,9 procenta z letošních 2,7 procenta a v celé Evropě na tři procenta z průměrných 3,8 procenta odhadovaných pro tento rok.
Ředitel evropského zastoupení MMF Antonio Borges na tiskové konferenci k novému výhledu obhajoval rozhodnutí fondu a EU poskytnout Řecku před rokem rekordní mezinárodní úvěr v sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Dodal, že fond je v případě požadavku připraven zajistit předlužené zemi další úvěrovou pomoc. "Musí to iniciovat Řekové a ti nás zatím nekontaktovali," řekl.
Úsporný program pro Řecko, kvůli němuž země podle odhadu fondu zaznamená letos další rok hospodářského poklesu v rozsahu kolem tří procent, byl podle Borgese "pravděpodobně tím nejlepším, co se mohlo (zemi) stát". MMF je podle Borgese přesvědčen, že Řecko je i přes vysokou zadluženost dlouhodobě solventní.
O solventnosti Řecka při jeho nynější zadluženosti však pochybuje většina investorů, kteří se proto obávají restrukturalizace dluhu včetně snížení dlužné částky. To je také příčinou toho, že úrokové výnosy řeckých státních dluhopisů jsou už na rozdíl od loňska na dvouciferných úrovních a Atény kvůli tomu nemohou pomýšlet na to, že by si šly už příští rok pro peníze na trh, jak to předpokládal program MMF. Řecko tak bude potřebovat další desítky miliard eur pomoci, kolem 30 miliard eur na rok.